Zpevněné břehy vodu jen zrychlují. Potřebujeme krajinu jako houbu, poukazuje expert Člověka v tísni

Oblastí okolo Veličky se v neděli prohnala opravdu mimořádná blesková povodeň. Vy jste říkal, že sledujete situaci také na řece Moravě. Jak to vypadá tam? Máte zprávy, že je tam někde potřeba urgentní pomoc?

Zatím to naštěstí vypadá dobře. Byli jsme se podívat ve Veselí nad Moravou, ale také sledujeme denně situaci na Moravě ve městě Hodonín. Dnes kolem poledne tam byla situace stabilizovaná, se zhruba dvoumetrovou rezervou v korytě. Doufejme, že se to už nezhorší, oproti včerejšku voda o pár centimetrů klesla.

Čtěte také

Povodně byly předpovězeny velmi dobře. Musíme si ale uvědomit, že příroda někdy umí být silnější než my, upozorňuje meteorolog

Vypadá to, že se to snad uklidní – během dvou až tří dnů by se to mělo uklidnit. Pak už předpovědní grafy ukazují pokles. Takže doufejme, že se voda tam nerozlije a nezpůsobí žádné škody na majetku a už vůbec ne na lidských životech.

Vy jste už mluvil o vysoušečích a o tom, že je potřeba postupně vysoušet zatopené oblasti. Když se vrátím k Velké nad Veličkou, vedení obce na webu uvádělo, že mají zapůjčenou devět kalových čerpadel a čtrnáct vysoušečů. Budou potřeba na jižní Moravě další vysoušeče? Je i toto směr, na který se budete soustředit, zajišťovat další?

Pokud od obcí přijde takový požadavek, určitě se tím budeme zabývat a určitě jim pomůžeme, pokud nebudou zapůjčeny například z dalších obcí. Věřím, že se to podaří, ale jsme schopni reagovat. Máme v Hodoníně kancelář a jsme schopni operativně přesunout část týmu na toto území. Doufejme, že to nebude potřeba.

Čtěte také

Za posledních 20 let se protipovodňová opatření výrazně zlepšila. Zodpovědnost nese každá fyzická a právnická osoba, zdůrazňuje Kubala

Ještě bych chtěl dodat, že jsme se se starosty bavili o těch opakovaných bleskových povodních a ukazuje se, že ty toky, jejichž břehy jsme často zpevnili, nám vodu opravdu jenom zrychlují. Je potřeba se zaměřit na přírodě blízká opatření v krajině, abychom té vody v krajině zadrželi co největší množství a aby odtékala postupně. A to se často neděje.

Třeba po povodních v letech 1997 a 2002 se ty stavby často obnovily úplně ve stejném režimu. Je potřeba používat systém build back better, abychom z krajiny učinili takovou houbu, která bude vodu více zadržovat: zmeandrujeme potoky, které byly narovnány apod. V té krajině je potřeba učinit spoustu opatření, abychom retenční schopnost zvýšili.

Neživá půda nedrží vodu

Vy už jste částečně řekl, že tyto věci mění přístup lidí ke klimatu a k opatřením v krajině. Jakým způsobem? Je opravdu po těchto úpravách větší poptávka?

Čtěte také

Lidé mokřady vnímali jako líhniště komárů, přitom jde o obrovskou zásobárnu vody, zdůrazňuje ekoložka

Rozhodně. Komunikujeme s obcemi postiženými tornádem i povodněmi – například mají velký zájem o tzv. klimatické akční plány, které pro ně necháváme zpracovat. Je to soubor opatření, které mohou ve svém katastru provést, aby se tam zaprvé příjemně žilo, ale také aby se některá místa nepřehřívala. Jsou tam rady, jak správně hospodařit s dešťovou vodou, jak využívat obnovitelné zdroje energie a jak pracovat s krajinou, která navazuje na lidská sídla, aby například při intenzivních deštích nebyla obec zaplavována apod.

Evidentně na to ti starostové na to slyší, protože se tam extrémní klimatické jevy dějí opakovaně – a je dobře, že na to slyší a tuto pomoc si žádají. My už jsme tam udělali tři klimatické akční plány a pracuje se na dalších třech. Například už příští pondělí proběhne velké jednání v Hodoníně, kdy celý katastr města Hodonín bude mít svůj klimatický akční plán.

Vy už jste mluvil o tom, že jednou z důležitých věcí je, aby se neobnovovala koryta řek tak, aby ta voda při bleskových povodních rychle odtekla a protekla, ale aby všechno vedlo k postupnému odtoku. Jak na to?

Je to celý soubor opatření. Začněme lesy: aby to byly lesy smíšené, ne monokultury, které jsou stejnověké. Pak přijde kůrovcová kalamita, jsou tam holiny, přijde prudký déšť a všechno se spláchne dolů. Takže potřebujeme zdravé smíšené lesy, které zadrží vodu – aby tam bylo bylinné, keřové a stromové patro.

Čtěte také

Sázení listnáčů nelze ponechat jen na finanční motivaci vlastníků lesa, kritizuje novelu ekolog Hnutí DUHA

Je to i o loukách, aby byly zatravněné údolnice, což je velice důležité – jinak se všechno spláchne po údolnici dolů.

Práce s půdou: zejména na tomto podluží, na území Hodonínska a Břeclavska, je půda velmi neživá. My jsme tam vysazovali stromy a na 25 jámách na výsadby velkých stromů jsme tam nenašli skoro žádný život. To je problém – když tam nemáme humus, tak ta půda nezadrží vodu.

Na vodních tocích je potřeba udělat více meandrů. My jsme spoustu toků narovnali, ztratili jsme spoustu kilometrů toků a voda tam jenom proletí. Potřebujeme mít místa přirozeného rozlivu vody. Dobré na řece Moravě je, že na Soutoku – kde bude od 1. ledna Chráněná krajinná oblast – vodaři regulovaně rozlévají vodu do prostor, kde nepůsobí žádnou škodu.

Je to celý soubor opatření, která musíme udělat, abychom zvýšili retenční schopnost krajiny. Samozřejmě, při takto extrémních srážkách stejně povodně přijdou, ale můžeme snížit jejich následky.

Vy jste mluvil o klimatických akčních plánech, konkrétně pro Hodonínsko v Jihomoravském kraj. Shodou okolností zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo krajský klimatický akční plán předminulý týden, krátce před těmito povodněmi.

Čtěte také

„Česká Kalifornie“ sází na víno a motorky. Se suchem jihomoravští zastupitelé příliš nesvedou, poukazuje politolog

Předpokládám, že jste se díval nebo možná i spolupracoval na přípravě tohoto klimatického akčního plánu. Do jaké míry jsou tam zahrnuta opatření v krajině, která by vedla k zadržování vody?

Já jsem se účastnil přípravy klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje a ta opatření tam jsou. Myslím si, že by mohla být ještě více zdůrazněna, ale myslím si, že tomu teď současná situace ještě pomůže.

Věřím, že i nové krajské zastupitelstvo to nenechá ležet ladem, tohoto dokumentu se chopí a začne ho jednotlivými kroky postupně realizovat. I když to teď vypadá, že jižní Morava nebude postižena tolik jako jiné části republiky, stejně musíme myslet dopředu, preventivně, abychom byli připraveni, pokud přijdou další takové přírodní katastrofy.

Nakolik mají se zadržováním vody pomoci přehrady? A potřebuje jižní Morava pomoc dalších dobrovolníků? Poslechněte si celý rozhovor.