Povodně byly předpovězeny velmi dobře. Musíme si ale uvědomit, že příroda někdy umí být silnější než my, upozorňuje meteorolog

Můžeme doufat, že nyní už máme snad to nejhorší za sebou?

Momentálně probíhá dotok na dolních tocích řek, ale z meteorologického hlediska už je událost za námi.

Dají se již teď letošní záplavy hodnotit jako ještě horší než ty z let 1997 a 2002? Je vůbec možné je srovnávat?

Samozřejmě to záleží místo od místa či vodní tok od toku, tudíž to momentálně nejde přímo kvantifikovat. Aktuální povodně se nicméně více blíží těm z roku 1997, kdy byla více zasažena východní polovina republiky, srovnání se tedy nabízí. Jsou tam dva hlavní horské masivy, které srážky daného typu zintenzivňují, a to Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy.

Letos si nechvalné „vítězství“ převzal první zmíněný, kde byly srážky největší a je tam největší hydrologický dopad. Silně ale tehdy byly zasaženy i Beskydy, nyní tedy můžeme říci, že se to celé posunulo mírně k západu. Z hlediska škod nicméně musíme počkat na vyhodnocení. Před dvaceti lety pak záplavy přišly ve dvou vlnách, letos to není pravděpodobné.

Čtěte také

Povodně 2024: Jaká je situace v zasažených městech a obcích a jak teď postupovat?

Když si promítneme průběh počasí, jak přesně se podařilo průběh srážek předpovědět?

Událost byla obecně velmi dobře předpovídaná. Pokud bychom se podívali do archivů výstupů z výpočetních modelů, všimli bychom si, že informace přicházely už minulou neděli.

Samozřejmě nebylo jasné, kam srážky přímo dopadnou, neboť byla dobře predikována celková cirkulační situace, ale nebylo jasné, jestli to náhodou nezasáhne například Německo. Během několika dní se předpovědi zpřesnily s tím, že deště postihnou hlavně oblasti východně od Německa, tedy Dolní Rakousko, Česko, Slovensko a Polsko.

Středomořský vzduch byl dokonce chladnější než ten severně od něj. Došlo v podstatě k přetočení rozdělení teplot.

Náhle přišlo množství srážek, které obvykle spadne za celé léto. Co bylo příčinou?

Studený vzduch od Islandu pronikl do západního Středomoří a teplý vzduch se naopak na přední straně propadu posunul více k severu. Středomořský vzduch byl v jednu chvíli dokonce chladnější než ten severně od něj. Došlo v podstatě k přetočení rozdělení teplot. A čím intenzivnější rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem je, tím větší je tendence k zahloubení tlakové níže, jakou je právě Boris. Místo toho, aby se odsunula dále ze střední Evropy, setrvala východně od našeho území.

Rozumíme dnes počasí lépe než v letech 2002 a 1997?

Myslím, že z hlediska fyzikálního porozumění k žádnému dramatickému posunu nedošlo. Nicméně tím, že jsme ve zmíněných letech i později v roce 2013 dané události zažili, zaměřily se na jejich výzkum poměrně obsáhlé projekty. Zkoumaly se jak cirkulační podmínky, tak i rozdělení srážek a následný vliv na průtoky.

Čtěte také

Na povodně jsme připraveni lépe než v roce 1997, zní z obcí. Jaká je aktuální situace v krajích?

Také se zkoumalo, jak se dařilo srážky předpovídat. Naučili jsme se mnoho věcí, které jsme následně zúročili při aktuální situaci. Z hlediska technologií je pak posun obrovský, meteorologie jde ruku v ruce s technologickým pokrokem.

Co bychom měli brát jako poučení pro příští podobné situace?

Je třeba vědět, že některé události mohou být skutečně rozsáhlé a nedokážeme je zvládnout jakýmikoli technologiemi. I přes vyspělost naší civilizace někdy příroda dokáže být silnější. Abychom se mohli poučit, je důležité v sobě mít i určitou pokoru, využít zkušeností našich předků a ptát se jich, jaký byl například průběh předchozích povodní, kudy se valila voda a podobně.

Mohou intenzivní srážky souviset s předešlými vysokými teplotami? Podcenil stát něco v protipovodňových opatřeních? A kde hledat příčiny, proč střední Evropa čelí výkyvům počasí relativně častěji než v minulosti? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.