Pavlíková: Jednou z příčin kolapsu digitalizace stavebního řízení byl nedostatek lidí. Investice, která se do nich neudělá, se nám vymstí

Za pět týdnů to bude rok, což jsme měli mít plně funkční, digitalizovaný systém stavebního řízení. Je z auditu zveřejněného v pátek jednoznačně jasné, proč se tak nestalo?

Ten audit je relativně komplexní. My jsme na ministerstvu procházeli s auditory několika připomínkovými koly, těch opatření je tam několik desítek. To znamená, že jednoznačná odpověď tam není.

Je tam sada opatření, různých návrhů, čemu se vyvarovat a případně, jak postupovat do budoucna. Za sebe říkám, že se soustředím hlavně na ty kroky do budoucna, abychom ten nový systém, který budeme soutěžit, dali v co nejlepší kvalitě a času.

Nemůžeme se vyhnout návratu do minulosti. V letech 2017 až 2021 ministerstvo pro místní rozvoj vedla ministryně Klára Dostálová z hnutí ANO. Na zveřejněný audit reagovala v pátek takto: „Za mého vedení byl na ministerstvu vytvořen tým, který měl digitalizaci na starost a fungoval. Bývalý ministr Bartoš vše zrušil a rozhodl se, že to udělá sám a lépe. Výsledky legislativního auditu pro mě nejsou překvapení. Zodpovědnost prostě nese on.“ Interpretuje to paní Dostálová správně?

Nedokážu vyhodnotit historicky, co se na ministerstvu dělo. Když se podívám do toho auditu, tak opakovaně upozorňuje, že tam jsou nedostatečné personální kapacity a jeden z prvních kroků, který jsem dělala, bylo právě posílení na projektové i expertní úrovni, protože to, co vnímám, je, že ta kompetence na straně ministerstva, co se týká velkých digitalizačních projektů, není a je potřeba ji posílit.

Vyplývá z auditu, jaké chyby v přípravě případně udělal nebo které aspekty podcenil tehdy vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti)?

Myslím, že se opakovaně zmiňuje personální nedostatečnost, kterou jste tady zmiňoval.

Čtěte také

Digitalizace měla problémy, ale odbavuje tisíce žádostí týdně, hájí Bartoš nové stavební řízení

Zároveň rozhodně nebyly nastaveny projektové standardy, protože ministerstvo pro místní rozvoj má svoji standardní projektovou metodiku, podle které se ten projekt neřídil. To bylo jedno z těch prvních opatření, které jsem realizovala, aby ten projekt byl pod standardním procesem ministerstva. 

Jak si to vysvětlujete, proč to tak bylo?

Nedokážu říct, proč to tak bylo historicky, protože ty záznamy, proč řídící výbor nevznikl… dovedu si představit, že to bylo pod velkým časovým tlakem, protože přece jenom zavést metodiku skrz celé ministerstvo je daleko náročnější, než realizace například v jedné sekci, v jedné oddělené části ministerstva.

Nedostatek personálu

Byl jednou z hlavních příčin kolapsu projektu digitalizace stavebního řízení chronický nedostatek kvalifikovaného personálu?

Myslím, že chronický nedostatek kvalifikovaného personálu není jenom téma digitalizace stavebního řízení. Obecně jsou kapacity, které stát postrádá, co se týká kvalifikované síly na IT, převážně projektoví manažeři, architekti.

Myslím, že to je dlouhodobý chronický problém a vlastně mě to z mé pozice překvapuje, protože z druhé strany velké výdaje, co se týká kvalifikace, jdou do služeb, do externích podpor a poskytování.

To, co vnímám a co bych ráda určitě ze své pozice akcentovala je, že jistá míra znalosti a know-how musí zůstat na straně zadavatele, to znamená na straně ministerstva.

Čtěte také

Analytička: Digitalizace měla zpoždění ještě před nástupem současné vlády. Zásadním problémem bylo personální podcenění týmu

Vnímám, že pokud dobrý zadavatel ví, co chce, tak z toho potom těží i dodavatel, kterému se lépe ty systémy dodávají. Určitě je to jedna z těch částí (příčin kolapsu – pozn. red.), ale jak říkám, v tom auditu bylo více než 40 bodů. Jedna část byla personální poddimenzovanost, určitě ano.

Už dříve jste řekla, že resort musí být schopný zaplatit špičkové experty srovnatelně se soukromým sektorem, jinak je nezíská Je to logické, ale snadno se to řekne. V zaměstnavatelském poměru musíte vycházet z tabulkových platů, ne?

To je pravda. Z mé zkušenosti mám zatím pocit, že se na ministerstvech nedaří oddělit to, že máte pozice, které zajišťují nějakou agendu a tam se uspořit nedá, a zároveň IT pozice, kde je velký potenciál. Pokud uděláme nějaký transformační digitalizační projekt dobře, tak v dlouhodobém horizontu ušetříme peníze.

Vnímám to tak, a zrovna jsme tuhle diskuzi měli na ministerstvu financí, že bych se chtěla v mé roli ředitele sekce IT, a nejenom u nás, ale I na dalších ministerstvech, bavit o tom, abychom i my na úřednické roli dokázali vysvětlit, že ta investice, která se do lidí neudělá, se nám dlouhodobě vymstí právě proto, že nám to know-how nezůstává u nás na ministerstvu.

Zároveň potom vynakládáme daleko větší finanční prostředky ven. Takže vnímám, že to je strukturální změna.

Myslím, že tady velký dík patří Pirátům, kteří tohle téma dlouhodobě akcentovali a myslím, že je i teď na nás na úřednicích, abychom tohle opravdu dlouhodobě zvedali, protože musíme být správnými hospodáři a musíme i být schopni akcentovat případné škody, které z toho plenou.

Dají se po pátečním zveřejnění legislativní části auditu vyčíslit škody způsobené zpožděním projektu? Hodnotí audit, jakou roli sehrál prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček (ODS)? A co můžeme očekávat od technické části auditu, která má být hotová v červnu? Poslechněte si celý rozhovor.