Na povodně jsme připraveni lépe než v roce 1997, zní z obcí. Jaká je aktuální situace v krajích?

Grafy srážek ukazují, že nejvíce vody napršelo v Jeseníkách a na hřebenech Krkonoš. Vysoké úhrny, kvůli kterým byla vydána výstraha s nejvyšším stupněm nebezpečí, se ale týkají i Novohradských, Orlických a Jizerských hor, návětří Českomoravské vrchoviny, Pardubicka či Ostravska. „Zítra by ale měly srážky na východě republiky slábnout, naopak se znovu rozprší na západě Čech. Nepůjde už ale o setrvalý vydatný déšť, úhrny by rozhodně neměly dosahovat 100 až 150 mm, jako zaznamenáváme nyní,“ uklidňuje meteoroložka Českého hydrometeorologického ústavu Jana Hujslová.

Čtěte také

Spadne srážek jako za celé léto. Středomořská cyklóna u nás zůstane několik dní, vysvětluje meteorolog Müller

Nejvážnější situace na Jesenicku a Šumpersku se týká rozvodněných řek Bělá, Vidnava, Černý potok a Desná. Podle hejtmana Olomouckého kraje Josefa Suchánka je však region na situaci připraven o mnoho lépe, než tomu bylo během povodní v roce 1997. „S přípravami jsme začali o dva až tři dny dříve než před dvaceti lety. Díky lokálním příhodám, které nás aktivizují, jsme nyní mnohem zkušenější. Situaci pomohl hodně i stát, který investoval do protipovodňových opatření přes 31 miliard korun.“

Včasná reakce

Od počátku se také obce a města připravují na případnou evakuaci lidí ze zatopených oblastí. Aktuálně probíhá například evakuace Nemocnice Milosrdných bratří, která stojí v blízkosti řeky Svratky. „Není to však proto, že by pacientům hrozilo bezprostřední zaplavení nemocnice vodou z řeky Svratky, ale problém je voda z kanalizace, která natéká do sklepů, což může poškodit rozvody elektřiny. Evakuace dalších objektů v plánu není. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové extrémní povodně nehrozí,“ potvrzuje reportér Českého rozhlasu Tomáš Kremr.

Čtěte také

Rok 1997 byla katastrofa, lidé jsou nervózní, říká starosta Troubek. Obec se připravuje na hrozící záplavy

Představitelé krajů a obcí se shodují v tom, že velkou komplikací v zasažených oblastech je povodňová turistika. K výzvě libereckého hejtmana Martina Půty se přidal i starosta postižené obce Frýdlant Dan Ramzer.

„Motoristé velmi podceňují tzv. černou vodu a vjíždějí do těch částí, kde řeka Smědá přelévá jednotlivé komunikace. Mohou tam zůstat stát. Osobně jsem byl svědkem i toho, kdy člověk na zádech přenášel přes vodu jiného člověka. Myslím si, že tento hazard je naprosto zbytečný. Zbytečně to zatěžuje příslušníky integrovaného záchranného systému, kteří mají v současné době úplně jiné úkoly, než tahat hlupáky z vody...“

Oproti roku 1997 se proměnila nejenom komunikace vlády v krizových situacích, ale zejména samotný varovný systém. „Dneska máme několik modelů, které dáváme dohromady. A právě proto, že se tyto modely už od neděle shodovaly a předpovídaly situaci s vyšší mírou pravděpodobnosti, mohli vodohospodáři včas zareagovat a manipulovat na vodních dílech tak, aby vytvořili dostatečný retenční prostor v nádržích a mohli transformovat povodeň. A za to jim patří velký dík,“ dodává Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigue Masaryka.

Co vyplynulo z dnešního jednání Ústřední povodňové komise a jakou pomoc nabízejí odpovědná místa zranitelným skupinám obyvatel? A co se v těchto hodinách odehrává v sousedních zemích? Poslechněte si celou Polední publicistiku s Tomášem Pancířem.