Většina populace se nepřipravuje na krizové situace. Příručka 72 hodin chce tento stav změnit, vysvětluje Paťawa

Čtěte také

Pyrenejský blackout je z největších v Evropě. Příčiny výpadku Španělé teprve vyšetřují, říká ředitel ČEPS

Nechali jste si udělat průzkum, jestli a případně jak se Češi připravují na možné krizové situace. Co jste zjistili?

Z průzkumu, který jsme realizovali, vychází ne úplně ideální data, což je, že se 74 procent populace vůbec nijak nepřipravuje na krizové situace. Tím, že jsme dnes vydali příručku, se snažíme tento stav změnit. Abychom Čechy ponoukli k tomu, aby se na krizové situace připravovali více.

Řadu krizových situací se už v minulých letech podařilo zvládnout, ať už šlo o povodně nebo třeba tornádo na jižní Moravě. Neukazuje to, že ve skutečnosti jak IZS, tak starostové a obyvatelé jednotlivých oblastí dokáží i bez příručky zareagovat tak, jak mají?

Bezesporu. Myslím si, že Češi jsou zvlášť v krizových situacích schopni spolupracovat, pomáhat si. My se opravdu snažíme jenom zlepšit to, co už kolikrát víme, umíme, v praxi aplikujeme.

Jan Paťawa, vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Ministr vnitra spolu s šéfem hasičů dnes oficiálně představili příručku 72 hodin. Ta je od tohoto týdne na internetu, na podzim bychom ji všichni měli dostat v tištěné verzi do poštovních schránek. Jaká máte očekávání? Pokud se teď 74 procent lidí nepřipravuje, na jaké procento se díky příručce chcete dostat? 

Mimo celkové číslo jsme se zároveň podívali i na připravenost v rámci jednotlivých kapitol. Na to, jaké mají lidé zásoby vody, zásoby potravin, jakou znalost mají o první pomoci. A indikátory, které bychom rádi sledovali, jsou právě spíše ty dílčí.

31 procent lidí má povědomí o tom, jak se postavit k první pomoci.

31 procent lidí má povědomí o tom, jak se postavit k první pomoci, což je to nejvyšší číslo ze všech, která máme, a rádi bychom se u každého z indikátorů posunuli alespoň o jednotky procent.

Tento projekt není koncipovaný jako jednorázová akce. Chceme dlouhodobě rozvíjet připravenost obyvatelstva a v delším horizontu edukovat a přinášet další materiály. Je to dlouhá cesta, ale toto je první výkop, první krok k tomu, abychom to číslo zlepšovali.

Konsenzuální doporučení

Proč příručku představujete právě teď? Je to třeba i reakce na nedávný výpadek proudu, který postihl třetinu Česka?

Čtěte také

Jeseníky, Valencie, Texas. Lepší planá výstraha než povodně a katastrofa, vysvětluje šéf ČHMÚ

Na příručce jsme začali velmi intenzivně pracovat po vyhodnocení povodní v minulém roce. Je to dlouhodobá práce, která odráží potřebu zvyšovat připravenost, protože i povodně ukázaly, že třeba povědomí o tom, jak a kdy se evakuovat, není příliš vysoké a kolegové od hasičů se setkávali s celou řadou nepochopení v této oblasti.

Takže jsme téměř rok pracovali na této příručce, čerpali jsme inspiraci od kolegů z Finska. Zapojili jsme do tvorby příručky 68 organizací, ať už to byla další ministerstva, nevládní organizace, humanitární organizace, univerzity i další experti, a snažili jsme se přijít s konsensuálním doporučením, které bude tím nejjednodušším a nejefektivnějším, co člověk může udělat nad rámec toho, aby si pořizoval složité elektrocentrály a další podobné věci, které můžou být velmi nákladné.

Pro jaké situace ta příručka je? Na co všechno jste mysleli? 

Příručka je koncipovaná ne úplně na konkrétní situace ve smyslu jak se chovat při povodni, jak se chovat při bouři nebo tornádu nebo výpadku proudu, ale snaží se reagovat spíše na důsledky těchto mimořádných událostí, které s sebou nesou výpadky běžných služeb.

Čtěte také

Výpadek proudu byl hlavně souhrou okolností. Se španělským blackoutem se nedá srovnávat, míní odborník

Při tornádu nebo velké vichřici vám vypadne proud, při povodni neteče voda. Všechny tyto události jsou potom doprovázeny výpadkem běžných služeb. Právě důsledky mimořádných událostí příručka zmiňuje. Říká, jak se zajistit v dostatečných zásobách vody, jídla a přísunu přístupu k informacím.

Říká se, že štěstí přeje připraveným. V příručce vypočítáváte, co všechno by člověk měl mít, aby byl připraven, jaké má mít zásoby. Co z toho všeho je z vašeho pohledu nejdůležitější?

Nechci říkat konkrétní věci, a to z toho důvodu, že všechny jsou samozřejmě vyjmenované v příručce a na webu je zároveň dostupný jednoduchý seznam, kde si můžete jednoduše odškrtat věci, které máte připravené.

Nejdůležitější jsou tři věci, a to je voda, jídlo a přístup k ověřeným a důvěryhodným informacím.

Ale to nejdůležitější jsou tři věci, a to je voda, jídlo a přístup k ověřeným a důvěryhodným informacím. To je opravdu to klíčové, co se ukazuje, že v krizových situacích člověk potřebuje. Podtrhl bych zvláště informace.

V dnešní době, kdy jsme téměř závislí na informacích, vzniká v momentě jejich nedostatku prostor pro různé fámy, spekulace a nedopatření. Právě proto, že máme potřebu se pídit po informacích, koukáme i na informace, které nemusí být úplně ověřené, a přikládáme jim důležitost. 

Jakými potravinami se zásobovat pro případ krizových událostí? Lze se na takové situace připravit psychicky? A jaký je správný postup při evakuaci? Poslechněte si celý rozhovor.