Zdařené předsednictví vláda nezvládla prodat lidem. Uplatní teď Česko osvědčené diplomaty?

Předsednictví v Radě Evropské unie od Česka převzalo Švédsko a přišel proto čas na zhodnocení uplynulých šesti měsíců. Autoři Bruselských chlebíčků si na začátku předsednictví stanovili několik kritérií pro určení jeho úspěšnosti a v tomto vydání podcastu se k nim vrací.

Evropská jednota v době energetické krize

Česko převzalo vedení EU v obtížné době války na Ukrajině, energetické a uprchlické krize. A právě krize do velké míry určovala předsednickou agendu. „Z mého pohledu to udržení jednoty zemí Evropské unie směrem k Rusku je asi to nejpozitivnější, to nejvíc, čeho předsednictví dosáhlo. Je to málo hmatatelné, ale obecně ta jednota zůstává zachována. A to bych přičetl českému předsednictví jako to největší plus,“ hodnotí zahraničně politický analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Čtěte také

Špicar: Celounijní zastropování cen velkých firem je klíčové, máme jedny z nejdražších energií v EU

Českému předsednictví se dařilo posouvat dopředu návrhy na řešení energetické krize. Státy Sedmadvacítky se dohodly na společných nákupech plynu i vzájemné solidaritě. České předsednictví dotáhlo do konce i dohodu na regulačním mechanismu pro ceny plynu při obchodování na burze.

Zato posun v dojednávání legislativy související s migrací jednoznačný není. Evropská unie ani za českého předsednictví nepohnula s migrační reformou. Podle bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Viktora Daňka se ale řada věcí přeci jen posunula k lepšímu. „Podle diplomatických zdrojů rozhodně zavládla během českého předsednictví i za toho předchozího francouzského konstruktivnější atmosféra, než jak tomu bylo v minulosti, kdy se státy hádaly opravdu nesmiřitelně zejména o povinné relokace,“ upozorňuje Daněk.

Čtěte také

České předsednictví EU ukázalo, že jsme dobří vyjednavači. V Evropě máme silný hlas, hodnotí Fiala

Klimatický balíček a špatná komunikace

Česku se dařilo i v klimatické politice – a to tak, že možná překvapilo i samo sebe. Zejména úspěšně dojednávalo dohody mezi členskými státy a Evropským parlamentem na jednotlivých částech takzvaného klimatického balíčku. „Podařilo se dotáhnout do konce devět návrhů z těch původních dvanácti, které Česko dostalo na stůl v té před-trialogové podobě těsně před zahájením předsednictví,“ připomíná reportérka Zdeňka Trachtová.

Největším mínusem českého předsednictví však byla komunikace. Vláda podle autorů podcastu rezignovala na vysvětlování výsledků předsednictví občanům.

V čem komunikace předsednictví selhávala? Podaří se vládě udržet šikovné diplomaty a úředníky v evropských institucích i po skončení předsednictví? A co bude s podcastem Bruselské chlebíčky dál? Poslechněte si celou epizodu podcastu.