Nebýt členem EU je pro Norsko stále složitější. Vstup ale před volbami není politickým tématem

Vztahy Norska a EU vycházejí především z EEA smlouvy, známé také jako smlouva o Evropském hospodářském prostoru. Ta staví Norsko do zajímavé pozice, kdy musí implementovat celou řadu evropských nařízení, ale zároveň Oslo nemá možnost cokoliv v EU ovlivňovat.

Čtěte také

Češi by podle svých priorit měli být víc proevropští, říká dánská ministryně. Slibuje ambiciózní předsednictví

Zdánlivě nevýhodná smlouva je norským kompromisem poté, co voliči dvakrát odmítli členství v EU v referendu, poprvé v roce 1972 a podruhé v roce 1994.

Stín Bruselu

Norsko tak poctivě implementuje evropské direktivy, přispívá do Evropského rozpočtu a díky tomu aktivně obchoduje s členskými státy Unie. O EU se ale v Norsku obvykle moc nemluví, i když do současné norské politiky vstoupil vztah s Bruselem hned dvakrát.

Zaprvé v cenách energií. Norsko je totiž na společném evropském energetickém trhu a norská levná a zelená elektřina je pro obchodníky zajímavá. V důsledku nákupů pak cena roste mnohdy do závratných výšin.

Druhým tématem se staly evropské direktivy jako takové. Kvůli jejich implementaci před půl rokem odešli z vlády Centristé. Sociálně-demokratická Strana práce, která je v menšinové vládě, tak paradoxně posílila.

Pernille Rieker, šéfka centra Arena pro evropská studia Univerzity v Oslu a výzkumnice norského institutu pro mezinárodní záležitosti|foto:Norwegian Institute of International Affairs, press, ©

Norské voliče EU neláká

Ačkoliv se takto EU odráží v aktuálních politických tématech, v kampani před blížícími se parlamentními volbami se o ní nemluví. Příčin je více. Mezi voliči není chuť po změně. Norská ekonomika funguje dobře i v současném modelu. Z hlediska identity Norové preferují svou samostatnost a ani většině politických stran se do tématu členství v Unii nechce vstupovat.

Hlavní velké strany, Strana práce a Konzervativci, nechtějí téma otevírat, ačkoliv to mají v programu. Hrozí totiž, že by díky tomu pomohli stranám, které jim konkurují a které členství odmítají, což jsou už zmiňovaní Centristé nebo na pravé straně spektra populistická Pokroková strana. Ta už přitom Konzervativce poslední dobou v některých průzkumech předhání.

Partner, který čeká za dveřmi

V čem ale to, že Norsko není členem EU, komplikuje život tamní vládě? Především v tom, že země je vypuštěna z řady rozhodnutí, která jsou v jejím zájmu. A to zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci, kdy Spojené státy přestávají být pro Evropu jistým partnerem.

Čtěte také

Rozšíření je pro EU bezpečnostní nutností, soudí eurokomisařka. Proces poprvé čelí narušování zvenku

V případu nákupu vakcín proti covidu-19 Norsko využilo příležitost a koupilo je společně s EU, ale byla to víceméně náhoda: „V komisi seděl také švédský koordinátor, který tam nadnesl, že by se EU měla postarat taky o Norsko. Ale žádnou dohodu jsme k tomu neměli, takže to opravdu byla náhoda,“ shrnuje Pernille Riekerová potíže své země.

EU řeší témata jako bezpečnost nebo ochrana kyberprostoru, což jsou oblasti, kde Norsku dává smysl se zapojit. Na každé takovéto zapojení ale musí vyjednávat zvláštní dohodu, protože nejde o součást EEA podle původní dohody. A to je zdlouhavé a náročné.

Jak norské volby dopadnou? Může se po volbách situace změnit, aby Norsko začalo uvažovat o svém třetím referendu o vstupu do Evropské unie? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.