Do šesti hodin v akci, čeští hasiči pomáhají stále častěji i v zahraničí. Vše řídí Evropská unie

„Jde o nástroj mezi členskými státy a dalšími deseti zeměmi, které spolupracují na přípravě na mimořádné události, prevenci a na vlastních zásazích,“ vysvětluje Roman Francl z generálního ředitelství hasičského sboru. Česko si unijní pomoc zavolalo poprvé při covidové pandemii, následně o ni požádalo taky při požáru v Českém Švýcarsku a loňských povodních.

Na pomoc do zahraničí Češi v poslední době vyráží zhruba čtyřikrát i pětkrát ročně. Výjezdů i mimořádných událostí totiž přibývá. Pokud některá ze zapojených zemí usoudí, že je zvládnutí krizové situace nad její síly, může poslat pomyslný SOS signál do informačního systému. Prosbu o pomoc dostanou nejen zapojené země, ale rozsvítí se i na monitorech v bruselském Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události.

Rychlá reakce

Právě tam pět let působil i Roman Francl: „Srdce toho střediska je místnost, kde působí operační důstojníci. Jsou tam obrazovky, na kterých sledujeme aktuální situaci ve světě. Využíváme meteorologické informace, mapové podklady, varovné systémy, družicové informace…“ Záda této krizové místnosti jistí ještě vědecko-analytický tým.

Iva Brejzlová a Roman Francl za české hasiče zajišťují vyslání záchranných týmů na pomoc do zahraničí|foto:Český rozhlas

Francl se z Bruselu už přesunul do pražských kanceláří, do kterých ale žádost o podporu dorazí také. Pokud se Česko rozhodne pomoct, pošle svou nabídku a čeká, jestli ji stát v krizi přijme. Ve chvíli, kdy ji potvrdí, nastupuje tým Ivy Brejzlové. „Mám na starosti vysílání týmu do zahraničí,“ vysvětluje. „Zařídit všechno proto, aby se náš tým dostal bezpečně a co nejrychleji na místo mimořádné události.“

A když Iva Brejzlová říká co nejrychleji, počítá rychlost v hodinách. Například střední USAR tým, který se specializuje na vyhledávání zavalených osob, musí být schopný odletět do šesti hodin od chvíle, kdy se nabídka pomoci potvrdí.

„Máme to všechno nacvičené předem,“ podotýká Brejzlová. „Třeba v případě USAR týmu logistici ví, co mají zabalit, kam to mají zabalit…“ Na generální ředitelství v Praze mezitím zajišťují transport, potřebná razítka i užitečné informace. V Bruselu koordinují pomoc napříč zeměmi, ale také jsou schopni státům rychle poslat peníze na nezbytné výdaje.

Pomoc po celém světě

Na pomoc do zahraničí nevyráží jen hasiči. Součástí týmu, který pomáhá s hašením lesních požárů, jsou i profesionálové ze Záchranné služby hlavního města Prahy. A brzo by Česko mohlo mít i zdravotní tým certifikovaný Světovou zdravotnickou organizací. Zdravotníky zajišťuje Fakultní nemocnice v Brně, hasiči se starají o logistiku a management.

Za skoro čtvrtstoletí, co mechanismus funguje, byl aktivován asi 800krát. Loni to bylo 58krát. A nejde jen o hašení lesních požárů, ale i další mimořádné události, jako jsou přírodní katastrofy, zdravotní krize nebo konflikty.

Nárůst aktivací Unie zaznamenala kvůli pandemii covidu i ruské agresi na Ukrajině. Právě Ukrajina je společně s dalšími devíti neunijními zeměmi státem, který se do mechanismu zapojuje. O pomoc si ale můžou požádat kdekoliv na světě a na mapě zásahů tak Evropská unie má třeba i jižní Ameriku nebo východní Afriku.

Na jaké budoucí krize se hasiči společně s Evropskou unií připravují? Co všechno je potřeba udělat, aby české týmy do zahraničí stihly odletět co nejrychleji? Jak vypadá přeprava pontonových mostů na Ukrajinu? A o co žádalo Česko po loňských povodních?

Poslechněte si v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků.