Migrace je politicky vděčné téma. Před volbami je to dobrý strašák, říká novinářka

Jednotná unijní pravidla mají základ hlavně v takzvané migrační krizi kolem roku 2015. Balíček opatření má vést ke zrychlení procesu na unijních hranicích, k efektivnějším kontrolám a rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl.

Novinářka Jolana Humpálová|foto:Eva Soukeníková, Český rozhlas

„Jedním z hlavních cílů migračního paktu mělo být sejmutí části zodpovědnosti z beder jihoevropských států, na které je neúměrně velký tlak, co se migrace týče,“ dodává Jolana Humpálová ze serveru Voxpot.

První verzi Komise představila v roce 2020 a od té doby prošel návrh složitým hledáním kompromisu mezi jednotlivými členskými státy. „Například Česko nebo i další země střední Evropy nechtějí dávat energii do přijímání většího množství migrantů,“ vysvětluje novinářka, která navštívila řadu center a táborů pro uprchlíky v Evropě a tématu migrace se dlouhodobě věnuje.

„Výsledkem různého pohledu na věc je tento dokument, podle některých trochu pelmel, který teď máme na stole,“ přibližuje složitou cestu ke schválení migračního paktu, ke kterému došlo v roce 2024. Česko se při finálním hlasování zdrželo.

Předvolební strašák

Na migrační pakt je stále mnoho protichůdných názorů. Z jedné strany si organizace, které s uprchlíky pracují, stěžují na to, že legislativa víc nepodtrhuje lidskoprávní aspekt celého problému. Na druhé straně mají někteří politici schválená pravidla za málo přísná.

Čtěte také

Rakušan: Opozice staví migrační politiku na strachu. My řešíme systémová opatření, která bezpečnost zvýší bez populismu

Konkrétně některé neziskové nebo humanitární organizace kritizují třeba urychlení identifikačního procesu a projednání žádostí o azyl. „Odborníci se obávají, že bude docházet k diskriminaci na základě země, ze které uprchlíci pocházejí,“ vysvětluje Jolana Humpálová. Dodává ale, že zrychlení procesu jako takového je žádoucí, protože vyřízení žádostí o azyl v některých případech trvá i roky.

„Kritizován je taky sekuritizační tón celého migračního paktu a to, že se z migrace dělá vyloženě bezpečnostní téma. Pak se z něj dá udělat dobrý strašák před volbami,“ myslí si novinářka.

Česká verze

Novelu migrační a azylové politiky by čeští poslanci měli ve druhém čtení projednávat tento čtvrtek. Cílem návrhu, který předkládají vládní poslanci, je zpřísnění migračních pravidel a alespoň částečná implementace unijního migračního paktu. Členské země na to mají čas do června příštího roku.

Čtěte také

Duel europoslankyň: Zmírní azylové řízení v třetích zemí rizika pro EU, nebo jen odsune pozornost?

Koalice se snaží novelu prosadit ještě do konce volebního období a opoziční hnutí ANO a SPD jsou k tomu velmi kritická. Představitelé obou stran opakovaně říkají, že zcela nesouhlasí se zněním migračního paktu, který je podle nich málo přísný.

Německé zpřísňování

I u našich sousedů je debata o migraci hlasitá. „Například v Německu je migrace dlouhodobě jedno z dominantních politických témat. Jsem zvědavá, jakým směrem se nový německý kancléř Friedrich Merz pustí. Teď vidíme, že je odhodlaný pravidla zpřísňovat,“ komentuje Jolana Humpálová.

Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem, od roku 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Nová německá vláda letos v květnu oznámila přísnější kontroly a vyšší počet hlídkujících policistů. K tématu se mají tento týden potkat i český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a jeho německý protějšek Alexandr Dobrindt.

Čtěte také

Merz je nadšený Evropou. Není jisté, zda bude Brusel nadšený Merzem, říká německý novinář

Migrace je v Německu politickým tématem i proto, že si tamní velké strany uvědomují stoupající popularitu strany Alternativa pro Německo (AfD).

„Merz si může říct: voliče AfD zajímá migrace, tak pojďme řešit migraci. Je to téma politicky nevděčné, pokud ho chcete řešit pragmaticky a pečlivě. Je ale vděčné, pokud chcete říkat velké výroky a sliby,“ naznačuje Jolana Humpálová.

Poslechněte si celou nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.