Dánské volby možná nechtěně rozhodl Donald Trump. Premiérka Frederiksenová bojuje o třetí mandát

O tom, že vyhlášení voleb souvisí právě s růstem preferencí není podle Nielsena příliš pochyb. Že má premiérka Frederiksenová šanci vyhrát i potřetí nepovažuje za vyloučené, volby ale nejspíš budou napínavé. Ani pravicový ani levicový blok totiž nemá podle průzkumů většinu.

Čtěte také

Díky Trumpovi se Gróňané více přimkli k Dánsku. Na pozornosti světa by mohli vydělat

„Všechno naznačuje tomu, že ani jeden z těch dvou bloků nezíská v parlamentu většinu. To pak klade veškeré břímě na malou stranou Umírnění, která to pak může rozhodnout,“ naznačuje možný povolební pat.

Rozhodující slovo mohou mít také obyvatelé Grónska. To spolu má totiž spolu s Faerskými ostrovy v dánském parlamentu každý svého zástupce, a protože letos budou volby pravděpodobně mimořádně těsné, není vyloučeno, že tyto dva hlasy budou dělit budoucího premiéra nebo premiérku od většiny.

A zatímco v minulých letech se grónští poslanci spíš drželi zpět, teď jsou podle Nielsena připraveni být aktivně do politiky zapojeni. I když to může znamenat, že budou po vládě požadovat, aby investovala více peněz právě v Grónsku.

Čtěte také

Dánsko předává předsednictví Kypru. Jak úspěšný to byl půlrok a co čeká Kypr?

Premiérka a její ministr

Volby jsou zajímavé také z pohledu toho, kdo jsou dva hlavní kandidáti. Jedním je zmiňovaná premiérka Mette Frederiksenová, druhým je nynější ministr obrany Troels Lund Poulsen ze strany Liberálové.

Oba politici zjevně byli ve vládní spolupráci spokojeni, Frederiksenová dokonce svému ministrovi při oznamování voleb velmi důrazně děkovala. Kdo paradoxně z této spolupráce není nadšen, jsou voliči. Příliš středová vláda se totiž podle nich dostatečně nevěnuje jejich požadavkům.

Jaká vláda by tedy v Dánsku mohla vzniknout? A změní se s novým kabinetem postoj země vůči Evropské unii nebo Ukrajině? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.