Díky Trumpovi se Gróňané více přimkli k Dánsku. Na pozornosti světa by mohli vydělat

Většina obyvatel Grónska si dlouhodobě přeje nezávislost. Ve světle amerických snah o získání arktického ostrova se však místní více přimknuli k Dánsku, všímá si zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Grónsku Jakub Lucký. „Zároveň to vnímají trochu jako bonus. Protože najednou Dánové začali víc přemýšlet, mluvit a najednou začali veřejně říkat, jaký význam pro ně Grónsko má,“ říká. Jaká je atmosféra v druhém největším městě Grónska – Sisimiutu?

Mezi obyvateli Grónska je cítit nervozita, přestože americký prezident Donald Trump minulý týden prohlásil, že k získání ostrova nepoužije sílu. S generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem se přitom domluvil na posílení bezpečnosti celého arktického regionu.

Čtěte také

„Gróňané pořád nemají pocit, že vše skončilo. Donald Trump neřekl, co s Grónskem přesně plánuje. Zároveň si místní myslím dobře uvědomují, že to je naprosto nepředvídatelný člověk, tak o tom taky mluví. Takže čekají, co bude,“ popisuje Jakub Lucký.

Se samotným navýšením počtu aliančních vojáků na svém území podle něj obyvatelé problém nemají.

„Dnes je v Grónsku jedna (americká) vojenská základna, na které je od 250 do 500 lidí. To není mnoho. Za studené války tady bylo dvacet základen a 6 tisíc amerických vojáků. Takže to je návrat k něčemu, co tady už bylo a s čím Gróňané neměli zásadní problém,“ dodává zpravodaj Českého rozhlasu.

Jakub Lucký, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Grónsku

Američtí vojáci měli v minulosti v Grónsku dobrou pověst. „Slyšel jsem od místních i to, že Američané se v minulosti chovali ke Gróňanům lépe než Dánové,“ poznamenává Jakub Lucký, ale dodává, že nyní má kvůli rétorice Donalda Trumpa přítomnost Američanů v Grónsku více hořkou příchuť.

Jak Gróňané vnímají možné rozšíření těžby svého nerostného bohatství? Jak na ně doléhá globální oteplování? A jak to, že se v grónských městech nekrade? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.