Duel europoslankyň: Zmírní azylové řízení v třetích zemí rizika pro EU, nebo jen odsune pozornost?

S plány na přesouvání žadatelů o azyl přišly v posledních měsících Itálie, Rakousko či Dánsko. Externí azylová centra by podle těchto států mohla vznikat v Albánii nebo Kosovu.

Zleva: Nikola Bartůšek (Přísaha) a Markéta Gregorová (Piráti)|foto:Zdeňka Trachtová, Český rozhlas

Podle Markéty Gregorové jsou však takové plány přinejmenším problematické. „Vidíme, jak moc jsou ta základní práva (žadatelů a azyl) porušována i v zemích Evropské unie nebo v zemích, které považujeme za evropské. Tak jak můžeme doufat, že když to odsuneme někam úplně jinam, tak že se to tam nějakým záhadným způsobem zlepší?“ ptá se europoslankyně za Piráty.

Členské státy Evropské unie se podobnými plány podle europoslankyně Pirátů snaží zbavovat své odpovědnosti. „Nikdo nám nezaručí, že se tam budou dodržovat naše práva, naše podmínky nebo že tam budou mít přístup organizace jako Červený kříž,“ argumentuje, ale zároveň dodává, že debata o spolupráci s třetími zeměmi o zvládání migrace je na místě.

Lidská práva v ohrožení?

Podle Nikoly Bartůšek je přesouvání žadatelů o azyl mimo EU naopak jasnou cestou vpřed. „Ono to není odsouvání pozornosti, ale je to zlepšování bezpečnostního rizika,“ míní. Porušování lidských práv migrantů přitom podle ní nehrozí. „Jsou tam uzavřené bilaterální dohody. Podmínky, za kterých se tam azylová centra budou provozovat, se budou kontrolovat,“ ujišťuje.

Čtěte také

Evropská dohoda o migraci přinese rozšíření detenčních táborů v rozporu s lidskými právy, obává se Rozumek

Europoslankyně hnutí Přísaha zároveň upozorňuje, že současným problémem je štěpení azylových systémů mezi jednotlivými státy Evropské unie. Problém prý potvrzují například i regionální politici v Itálii.

„Oni sami říkají, že rozdělená azylová politika v Evropě nebo například i jinak vysoké azylové dávky nahrávají pašerákům a lidem, kteří sem migranty nelegálními cestami přivádějí,“ říká.

Na nutnosti bojovat proti pašerákům a dezinformacím, kvůli kterým se část migrantů vydává na nebezpečnou nelegální cestu do Evropy, se obě europoslankyně shodují.

Měla by Evropská unie navýšit možnosti legálních cest pro migranty z Blízkého východu či Afriky? A nedochází v debatách o migraci k dehumanizaci lidí prchajících před nebezpečím? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.