Sledujte, co „vaří“ Komise, radí nizozemská expertka na vliv v EU. Česko chválí za organizaci dokumentů, které z Bruselu přicházejí

Česko a Nizozemsko přitom podle van Keulenové mají mnoho společného. „Ty podobnosti spočívají v pragmatismu. V tom, že máme krátké rozhodovací linie ve vládní správě. Že jsme poměrně aktivní při prosazování evropských řešení,“ hodnotí nizozemská expertka.

Čtěte také

Češi by podle svých priorit měli být víc proevropští, říká dánská ministryně. Slibuje ambiciózní předsednictví

Obě země také podle ní spojuje to, že v nich je mnoho lidí, kteří jsou vůči Evropské unii kritičtí. „Myslím, že je naprosto v pořádku být kritický k tomu, co se děje v Bruselu. Ale ten názor by měl být informovaný,“ dodává.

Jenže i v Nizozemsku podle ní na ministerstvech pracují i lidé, kteří mají o Evropské unii malé povědomí. A nepomáhá ani to, že nizozemská vláda dlouhodobě tvrdí, že do rozpočtu EU platí země příliš mnoho.

„Pokud mluvíte pouze o penězích a prezentujete EU jako něco, co nás stojí peníze, pak si to běžní lidé zapamatují a vytváří to určitý obraz Evropské unie,“ upozorňuje van Keulenová. Takový postoj podle ní neodráží to, co EU i Nizozemsku přináší: „Jsme relativně malý až středně velký členský stát a neměli bychom se tak dobře, neměli bychom takový sociální stát, kdyby nebylo evropské spolupráce.“

Čtěte také

iROZHLAS

Vidíme stejně bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl Petr Pavel po setkání s nizozemským králem

Vlivné Nizozemsko

I přes kritické postoje odborný přezkum ukázal, že mezi lety 2016 a 2023 mělo Nizozemsko ve srovnání s jinými členskými státy značný vliv na tvorbu evropských politik. Podle studie se to povedlo díky kombinaci silného premiéra, který se dokázal zapojovat do unijního dění, a aktivnímu Stálému zastoupení při EU v Bruselu. Výrazně pomohlo také to, že po odchodu Británie z Unie našla nizozemská diplomacie partnery v jiných členských státech.

Zásadní faktor podle van Keulenové byla „odbornost a informace, které nizozemští diplomaté a úředníci dokázali do evropského legislativního procesu vnést.“ V Evropské unii se totiž podle odbornice na vliv vše točí kolem poskytování informací a odborných znalostí. Státům i dalším aktérům proto radí, aby se snažili ovlivňovat už rané fáze přípravy nových pravidel, když Evropská komise teprve připravuje návrhy.

Koalice a byrokracie

Česku se podle van Keulenové daří být v Evropě vidět, má ale na víc, pokud bude aktivnější při vytváření koalic s dalšími státy.

Čtěte také

Češi už nejsou v EU zakopaným kverulantem, říká velvyslanec. Zlomem bylo české předsednictví

„Aby vytvářelo blokační menšiny vůči záležitostem, které nechceme. Nebo naopak většiny u věcí, které chceme prosadit,“ vysvětluje autorka studie o vlivu Nizozemska v Evropské unii. „V EU rozhodujeme většinově, takže nemůžete najednou říct: Tohle nechci. Všichni tedy musíme hledat názorové většiny, a to znamená budovat koalice.“

Česko nicméně chválí za organizaci dokumentů, které z Bruselu přicházejí. „V Nizozemsku se mnoho institucí potýká s tím, jak zvládat dokumenty z Evropské unie, kterých je opravdu hodně,“ popisuje van Keulenová, která informace pro studii sbírala i v Praze. „Tady máte jeden vládní systém, a myslím, že je opravdu výborný. Takže bych doporučila Haagu, ať se tím inspiruje.“

Kdo je tedy v Evropské unii velký ranař a kdo naopak muší váha? Jak zásadní roli hrají lobbisté a velké firmy? Posiluje postavení Nizozemska při vyjednáváních jeho status čistého plátce do rozpočtu EU? A jak pozici Haagu kontroluje nizozemský parlament? Poslechněte si v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků.