Hlavní vyjednavači v Bruselu: Byli jsme nezastavitelní, ale občas jsme museli bouchnout do stolu
České předsednictví je téměř u konce. Do historie se zapíše mezi ty nejaktivnější. A unijní špičky o něm současně mluví jako o jako jednom z nejschopnějších. „V Česku převládl pocit, že do Bruselu se jezdí plakat nebo vyhrožovat. Já doufám, že teď už všichni vědí, že se tam chodí vyjednávat,“ hodnotí velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která byla hostem Bruselských chlebíčků spolu s velvyslancem Jaroslavem Zajíčkem. Co se dělo v zákulisí vyjednávání v EU?
Oba hlavní čeští vyjednavači při EU si na autory Bruselských chlebíčků udělali čas bezprostředně po skončení vůbec poslední schůzky unijních zemí pod taktovkou České republiky. „V Bruselu české předsednictví teď vnímají jako vzor toho, jak by předsednictví mělo vypadat. A když vám tohle řekne dvacet lidí za sebou, tak tomu začnete už věřit i vy sami,“ svěřuje se Jaroslav Zajíček, který vedl tým českých diplomatů v oblastech jako energetika, životní prostředí, digitalizace nebo zemědělství.
Zápas místo údržby
Česko se zapíše jako jedno z vůbec nejaktivnějších předsednictví, co do množství schválené legislativy. Například ve vyjednáváních s europoslanci dotáhlo do finále víc než třicet návrhů. „Zjistili jsme, že můžeme udělat nejen to, co by se dalo nazvat údržbou, ale že můžeme odvést zápas, na který se bude ještě dlouho vzpomínat, proto jsme byli v závěru nezastavitelní,“ líčí Zajíček.
Jen v prováděcím balíčku k Zelené dohodě se Česku podařilo do finální podoby dotáhnout devět návrhů, včetně těch nejvíce citlivých týkajících se spalovacích motorů nebo rozšíření emisních povolenek.
„Buď jsme to mohli dotahovat my, nebo to po nás mohli dotahovat Švédové. Nechám na každém, ať si dosadí, za koho by podmínky byly pro Českou republiku výhodnější,“ reagoval Zajíček na kritiku, která se v Česku objevila.
Čtěte také
Průlomových dohod Česko dosáhlo i ve schválení půjček pro Ukrajinu, rozšíření Schengenského prostoru nebo zmražení dotací Maďarsku. „V Bruselu a ve státní správě se často stává, že něco nejde, ale já jsem za celou dobu předsednictví neslyšela, že by něco nešlo. Téměř všechno z toho, co jsme si předsevzali, se podařilo dotáhnout. A občas i lépe, než jsme si představovali,“ říká velvyslankyně Hrdá, která zodpovídá za agendy zahraničních věcí, vnitra, justice nebo financí.
Proč musel Jaroslav Zajíček u jednoho z vyjednávání bouchnout do stolu a jednání předčasně ho ukončit? Vystupují Maďaři podle Edity Hrdé v zákulisí konstruktivněji než navenek? Jaké bylo „zakleknout“ na Německo? A jak se dají přežít desítky hodin vyjednávání na hranici fyzických možností? Poslechněte si novou epizodu Bruselských chlebíčků.
Související
-
Německo už není evropským lídrem. Scholzovi se tragicky nedaří komunikovat, hodnotí analytik
Německo se v posledních měsících při vyjednávání klíčových otázek EU ocitá často v opozici. Z čeho jeho rezervovaný postoj vychází? A vede to k posílení role Francie?
-
České předsednictví je obsahově vyprázdněné, hodnotí marketingová expertka
„Česká republika si neodpracovala domácí úkoly. Nešla do toho dostatečně připravená, neměla připravené ideové podklady,“ tvrdí Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd UK.
-
Sedláček: Evropa je loď bláznů. V cíli je ale první
Proč se Česko ani 33 let po sametové revoluci necítí v Evropě jako doma? Ve speciální epizodě z Divadla Na zábradlí diskutují Vladimíra Dvořáková a Tomáš Sedláček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.