Vidle do vztahů s EU a praktiky jak z „osmdesátek“, hodnotí Trumpovu celní politiku ekonom Zahradník

„Robustní politika ze strany Spojených států hodila do tohoto vztahu opravdu velmi silné vidle,“ charakterizuje bez příkras přední český odborník na evropskou ekonomiku důsledky neustálého vyhlašování a odsouvání nových cel v USA a znejišťování evropských vlád a firem – a nejen těch.

Petr Zahradník vidí v přístupu Donalda Trumpa paralely s obchodními praktikami v 80. letech minulého století, kdy dnešní nejmocnější politik světa podnikal v realitách a vystupoval jako tvrdý byznysmen, který se snažil své konkurenty dostávat pod tlak.

Petr Zahradník|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

„Pan Trump už je starší člověk a toto je jeho obvyklá metoda vyjednávání a jednání v byznysu,“ domnívá se analytik společnosti BeePartner a poradce ministra pro evropské záležitosti. Připouští, že určité úspěchy to i teď přinášet může, pro americkou ekonomiku to podle něj ale spíše znamená negativa.

„Podle toho, co vidíme, tak to nepřináší ani žádné pozitivní výsledky – jak pro vztahy Spojených států se zbytkem světa, tak zejména a především pro Spojené státy samotné,“ dodává Petr Zahradník. Dokládají to podle něj i hospodářské výsledky USA za 1. čtvrtletí letošního roku, kdy americké HDP poprvé za poslední tři roky pokleslo.

Iluzorní renesance autoprůmyslu

Trump chce celními bariérami přimět zahraniční firmy, aby přesunuly svou výrobu do USA, nebo si u vlád vynutit souhlas s nákupem více surovin ze Spojených států, jako je LNG. V případě Evropské unie je to z jeho pohledu i odveta za podle něj ekonomické odírání Američanů evropskými partnery.

Čtěte také

Hodáč: Automobilky už v EU nemají vliv jako dřív. Proti regulacím měly víc bojovat

Všechno, co si s nimi spojuje, má podle Petra Zahradníka ale své limity. Třeba přesun výroby za oceán trvá firmám tři až čtyři roky, zatímco cla zdraží zahraniční výrobky okamžitě, což obratem pocítí američtí spotřebitelé – v mnoha případech Trumpovi voliči.

„Nemyslím si ani, že nastane renesance amerického automobilového průmyslu v duchu fordovských časů,“ naráží ekonom na zatížení dovozu aut a automobilových dílů do USA 25procentním clem. „To je iluzorní,“ je přesvědčen.

Trumpovy karty a evropská esa

„Trump říká, že všechny karty drží v rukou on a nikdo jiný žádné v rukou nemá. To si rozhodně nemyslím. Na druhou stranu s evropskými esy by ale mělo být zacházeno velmi obezřetně,“ varuje Petr Zahradník zejména před tvrdým zásahem proti americkým technologickým firmám, které v Evropě vydělávají obrovské peníze, ale odvádějí minimálně daně.

Čtěte také

Evropa musí být silnější. Síla je jediný jazyk, kterému rozumí Trump i Putin, říká přední evropský politolog

Kvůli tomu se v EU už delší dobu uvažuje o tom, uvalit na ně speciální daň. Tyto úvahy oživila znovu Trumpova nepřátelská celní politika. To ale vyvolává obavy, že by mohly z Evropy odejít a způsobit zde digitální blackout. Podle Petra Zahradníka Evropané za jejich služby nemají náhradu a je stejně tak iluzorní, že by v dohledné době vybudovali vlastní obdobu Silicon Valley.

Jak by tedy měly fungovat obchodní vztahy mezi USA a Evropskou unií a jak dopadnou současné spory o americká cla? Proč se evropským vyjednavačům nedaří přimět americké partnery ke smíru ohledně cel? A může nynější administrativa ve Washingtonu vůbec někdy souhlasit s nulovými tarify, jak se o to EU snaží u průmyslových výrobků?

Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.