Zaměstnávat hendikepované není zvláštní. Každého překvapí, jak jsou šikovní, pochvaluje si šéf dobročinné organizace

Jak konkrétně pomáháte lidem s mentálním postižením?

My vlastně neříkáme, že bychom jim pomáhali. My je podporujeme v jejich cestě. Už v začátcích našeho podnikání se totiž ukázalo, že lidé s mentálním postižením nebo obecně se zdravotním postižením toho hrozně moc dokážou. Akorát potřebují podporu. A tu se jim snažíme dávat tím, že jim nabízíme práci a vytváříme pro ně vhodné pracovní podmínky.

Čtěte také

Přístup ke zdravotně postiženým se změnil, ale štve mě někdy nelidský přístup, říká zakladatelka organizace PROSAZ

Jak se vám za těch 15 let existence podařilo změnit pohled společnosti na zaměstnávání hendikepovaných?

Vždycky jsem měl trochu obavu, když jsme otevírali další kavárnu nebo bistro, z toho, jak návštěvníci budou vnímat, že je obsluhují lidé s nějakým postižením. Jsou to ale opravdu velké výjimky, když dojde k nějakému nedorozumění nebo nepochopení.

Na druhé straně si říkám, že to je vlastně každého věc, jestli chce přijít do kavárny, kde pracují lidé s postižením, nebo ne. Každopádně si myslím, že funguje určitý moment překvapení z toho, jak jsou ti lidé vlastně šikovní.

Jak celý nápad vznikl?

Historie je křivolaká. Pracoval jsem tehdy jako novinář a jel jsem natáčet reportáž do ústavu v Psárech nedaleko Prahy. Bylo to kolem roku 2000, ale lidé tam žili opravdu v nedůstojných podmínkách. Úcta k jejich životu a k jejich osobním potřebám byla velmi nízká. Nebyla to chyba lidí z ústavu, ale celého systému. A tehdy jsme si řekli, že chceme pomáhat a že chceme těmto lidem dát šanci.

V čem jsou zvláštnosti zaměstnávání mentálně postižených?

To je právě to. Ono to vlastně není vůbec zvláštní. Ono je to vlastně přirozené. My se jen snažíme odstraňovat bariéry. To nás zajímá nejvíce. Mezi lidmi s postižením máte vlastně stejnou škálu vlastností jako u lidí zdravých. Akorát těm lidem s hendikepem obvykle moc lidí práci nenabízí, a proto tady jsou sociální podniky, jako jsme my, které jim umí práci dát s tím, že samozřejmě potřebují nějakou podporu.

Čtěte také

Mladí lidé udělají společnost lepší, říká Hana Potměšilová. Pomáhá zaměstnávat zdravotně postižené i seniory

V každé kavárně nebo bistru to funguje tak, že barista je zároveň pracovním asistentem s úkolem vést svoje podřízené kolegy, tedy ty s hendikepem...

Kromě sítě kaváren máte i vlastní řemeslné pekárny...

Snažíme se vyrábět si věci sami. Je to vlastně podtržení principů sociálního podnikání, lokálnosti a toho, že víte, co prodáváte. Nejsou to produkty, které by cestovaly mnoho tisíc kilometrů, aby se dostaly k zákazníkovi.

Zároveň jsme i takoví nadšenci a říkáme si, že prostě když máme kavárnu, tak v ní chceme prodávat naše výrobky. A když tam prodáváme zboží z naší pekárny, tak tam vlastně chceme prodávat i naši kávu. A pak, když už prodáváme naši kávu, tak si řekneme, že bychom chtěli prodávat naše sirupy a domácí limonády. A tímto stylem nabalujeme náš sortiment.

Překvapilo mě, že tady prodáváte i oplatky pro psy. Jak k tomu došlo?

Psí sušenky vyrábíme díky daru poloautomatické linky od firmy, která se zabývá výrobou krmiv pro domácí zvířata. Díky jejich štědrosti a náklonnosti jsme dostali tento stroj, na který bychom sami neměli, a posléze jsme se naučili vyrábět psí sušenky. Říkáme jim štěksy a nabízíme je v našich kavárnách nebo e-shopech...

Co je cílem projektu O krok? Jaké výhody může mít pro firmy zaměstnávání hendikepovaných? A jak vstřícný je v podpoře sociálního podnikání stát? Poslechněte si celý rozhovor.