Vojáky, válečný proviant i Orient Express. To všechno pamatuje hlavní budova štrasburského nádraží
Štrasburku se přezdívá hlavní město Evropy. Najdete tam sídlo Evropského parlamentu, Evropského soudu pro lidská práva i Rady Evropy. Vstupní branou do města je hlavní železniční nádraží. Historická budova pochází z 19. století a na svou dlouhou cestu se z ní vydával i slavný Orient expres. Reportér Martin Balucha na hlavní štrasburské nádraží vlakem naopak přijel.
„Sice stará ale přeci jen zrekonstruovaná nádražní budova s vysokými okny a malebnými vitrážemi pod skleněnou pokličkou. Tak vypadá hlavní nádražní budova ve Štrasburku.
Kdysi se tu zastavil i Masaryk. Dnes je z historického nádraží uprostřed kanadské divočiny restaurace, kde hostí slavné miliardáře
Nádražní hospůdky mívají své nezaměnitelné kouzlo. Platí to i o jedné u kanadského městečka Lake Louise, která leží vysoko ve Skalistých horách uprostřed divočiny. Její kouzlo je trochu jiné i v tom, že nejde o rušný hostinec a lidové ceny. Spíš se tu hodí honosnější označení restaurant.
„Mám tohle nádraží moc ráda. Je tu spoustu světla. Myslím, že se podařilo zachovat jeho původní podobu a zároveň ho více otevřít městu,“ říká mi starší paní v červených brýlích a modrém klobouku. Pospíchá ale se svým manželem na vlak, takže mi toho k historii štrasburské železnice moc neřekne.
Neznámý prezident
Nevadí, přímo v nádražní hale je totiž virtuální prohlídka. Stačí přijít s mobilním telefonem a naskenovat kód. Od průvodkyně Virginie se tu například dozvíte, že první železniční trasa v Alsasku pochází z roku 1839 a že tehdejší nádraží bylo na předměstí – v Königshofenu. Štrasburk byl totiž opevněný a vojáci nechtěli kvůli železnici prolomit městskou obranu.
„První železniční linku tady postavili v první polovině 19. století, tedy v době kdy vznikaly hlavní železniční trasy mezi Paříži a dalšími městy v regionech. Tuhle trasu často využíval tehdejší prezident Louis Napoleon Bonaparte, když se chtěl ukázat na venkově. Nikdo tohoto prezidenta totiž moc neznal,“ popisuje historik a zároveň mluvčí štrasburského městského archivu Franck Burckel.
Nejdřív Edison, pak hned Štrasburk
Hlavní nádraží postavili Němci v roce 1881 poté, co Štrasburk získali ve francouzsko-pruské válce. Chtěli ukázat, co všechno umí a dovedou, takže nádraží mělo už v roce 1884 jako první budova ve městě elektrický proud.
„Je nutné si uvědomit, že Edison vynalezl žárovku v roce 1879. A jenom pět let po tomto objevu zavedli na štrasburském nádraží elektřinu. Samozřejmě šlo o prestiž, Němci tak chtěli místním obyvatelům ukázat, že věci půjdou zase o něco lépe,“ vysvětluje Franck Burckel.
Do boje i za exotikou
Štrasburské hlavní nádraží bylo klíčovým bodem i během dalších vojenských konfliktů. Tisíce vojáků, ale i tun materiálu sem přijížděli a pak zase odjížděli ve vlacích na frontu. „Během první i druhé světové války bylo nádraží obrovským mraveništěm,“ dodává historik z městského archivu.
Moderní vydělává: v Číně staví kopie historických budov
Co je moderní, je hezké a vydělává, říkají Číňané. A co je staré prý může být sice pěkné, ale tak dobrý byznys už to není. Tenhle pohled na svět ovlivňuje i vzhled čínských měst a moderna tam má jednoznačně navrch. A tak se vám snadno může stát, že to, co považujete za úctyhodnou historickou památku, je ve skutečnosti perfektní moderní kopie. A klidně to může být i celá městská čtvrť. Jednu si prošel i zpravodaj Radiožurnálu v Číně David Jakš.
A důležitým bodem nebylo štrasburské nádraží jen za války, mnoho lidí právě tady začínalo svoje vysněné cesty po světě. „Na fotografiích z 30. let 20. století je vidět i slavnýOrient expres, který jezdil na trase Londýn, Paříž, Štrasburk, Vídeň, Budapešť a někdy až do Jeruzaléma,“ doplňuje Franck Burckel.
Design 21. století
Poslední Orient expres vyrazil ze Štrasburku v roce 2009. To ale neznamená, že by teď nádražní budova zela prázdnotou. Studenti, kteří si tu volné chvíle krátí hrou na klavír, obdivují její moderní kabát.
„Nádraží teď působí designově. Líbí se mi i prosklená střecha, je tu díky ní dost světla,“ odkazuje jedna z nich na novou dominantu nádraží. Je jí prosklená stěna z roku 2007, která chrání původní nádražní budovy a působí tak trochu jako poklička. Pří západu slunce se v ní odrážejí červánky a v noci pod ní zlatě prosvítají nádražní hodiny.
Související
-
Ulicemi Štrasburku voní čerstvé pečivo už od tří od rána
V pekárně na okraji Štrasburku se každý den od časného rána pečou křupavé bagety a čerstvé sladké pečivo. Stefanie a Maximo Gonzalesovi jsou hodně ranní ptáčata.
-
Dva týdny v jednom kupé za pět tisíc eur? Transsibiřská magistrála slibuje extrémní zážitky
Velká sibiřská cesta – tak přes sto lety nazvali železniční trať, která poprvé v historii dopravně spojila Evropu s břehem Tichého oceánu po euroasijském kontinentu.
-
Oživené nádraží: v Žilině mají progresivní kulturní centrum
Zanedbaného vlakového nádraží na zastávce Záriečie v Žilině se ujali občanští aktivisté a udělali z něj kulturní centrum, kino, ateliér nebo bar.
