OBRAZEM: Projděte si Hobitín. Vesnička zůstala na Novém Zélandu jako památka na natáčení Pána prstenů
I když vznik fantastické literární Středozemě inspirovaly mýty a legendy Britských ostrovů a starých Seveřanů, dnes je svět klasických fantasy děl jako Pán Prstenů a Hobit jednoznačně spojený s Novým Zélandem. Právě tam totiž natáčel režisér Peter Jackson filmy podle románů spisovatele J. R. R. Tolkiena. Některé filmové kulisy tam dodnes najdete, proměnily se jen v turistické atrakce. Mezi největší stále funkční filmové kulisy na světě patří novozélandský Hobitín.
Už při příjezdu do Hobitína si člověk připadá jako ve fantastickém, chcete-li pohádkovém světě. Asi 160 kilometrů jižně od Oaklandu najdete krajinu posetou zelenými kopečky, mezi kterými se pasou stáda ovcí.
Do hobitího městečka se dá dostat autobusem s průvodcem, ten můj se jmenuje Calum. „Jste připraveni vyrazit do Středozemě?“ ptá se, zatímco procházíme po cestě mezi dvěma kopečky a vstupujeme do jedné ze scén z Pána prstenů – Gandalf vjíždí do kraje, jede na vozíku spolu s Frodem.
„Ve filmu se použily tři vozy – velký, normální a pak ještě jeden, kde byly sedačky tři metry od sebe. To aby kamera mohla při záběru z určitého úhlu zvýraznit výškový rozdíl mezi postavami, vysokým čarodějem a drobným hobitem,“ popisuje Calum, jak se pracovalo s tím, že hobiti jsou drobní, zatímco čaroděj Gandalf ostatní převyšuje moudrostí i výškou.
Dno pytle a umělé švestky
„Kulisy Hobitína posloužily u obou filmových trilogií ze Středozemě. Při natáčení Pána prstenů vzniklo asi 39 hobitích nor ze dřeva a polystyrenu. Po natáčení tady zůstalo 16 z nich,“ upřesňuje průvodce. „Když vznikala trilogie Hobit, požádali produkci, aby postavila kulisy natrvalo. Vzniklo tu 44 nor s kompletními fasádami, ploty, zahrádkami… zkrátka všechno, co tady vidíte.“
Bezpochyby nejvýznamnější ze všech hobitích nor je Dno pytle vysoko na kopci, odkud je výhled dolů na celý zbytek Hobitína – domov Bilba a Froda. „Čím výš na kopci bydlíte, tím jste bohatší. A taky čím víc máte oken,“ dodává Calum.
Protože jsou hobiti proslulí svou láskou k zahradničení, jsou tu také početné zahrádky, kde najdeme rozkvetlé květiny, zeleninu i třeba ovocné stromy. Ty přitom ne vždy odpovídají tomu, co se objevilo ve filmech.
„Tohle je sad Pytlíků ze Sáčkova,“ ukazuje průvodce, „ale v Tolkienově Pánovi prstenů v něm nerostou jabloně, hrušně a kdouloně, ale švestky. Takže jeden chudák musel na ty stromy pověsit umělé švestky.“
Prádlo jako důkaz
Na příkladu prádla rozvěšeného na šňůrách mezi hobitími norami Calum přibližuje, jak velký důraz na detail kladl autor obou filmových trilogií.
„Režisér Peter Jackson chtěl, aby dekoratéři každý den to prádlo nejdřív pověsili a pak na noc zase odnesli. A to všechno proto, aby tady byly vyšlapané cestičky – aby to vypadalo, že tady hobiti opravdu žijí,“ vypráví průvodce.
A stejný dojem si z Hobitína odnáším i já.
Související
-
Fanoušci Pána prstenů se baví. Po 30 letech se objevila sovětská adaptace slavné Tolkienovy ságy
Znáte film Pán Prstenů? Tuhle jeho verzi možná ne. Na internetu se totiž po třiceti letech objevila sovětská adaptace tohoto příběhu.
-
První filmový Hobit vypadal jako Mach a Šebestová, usmívá se kurátor výstavy Světy české animace
Nejenže stál u zrodu pražské animace, výtvarník Jiří Trnka se podílel i na přípravě vůbec první filmové adaptace Hobita. Proč jej v projektu nakonec nahradil Adolf Born?
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Evropa má po světě rozjednanou síť obchodních dohod. Trumpova cla je mohou uspíšit
-
Žádný kyberútok, technické problémy. Úřady mírní vysvětlení, proč nezveřejnily kritizovanou vyhlášku
-
Ukrajinci proruské kandidáty nezvolí. Kyjev řeší, jak uspořádat volby, pokud nastane příměří
-
Nick mě krásně našel bekhendem a Postava neměl šanci, popisuje Kondelík vítězný gól druhého finále