Tuleni se postupně vracejí na belgické pobřeží. A to i díky péči lidí, kteří se starají o osiřelá mláďata

Ještě na konci 20. století byl výskyt tuleňů v Belgii velmi vzácný, dnes je na tamních plážích můžete spatřit celkem běžně. Pomohl zákaz prodeje tulení kůže v Evropské unii i zlepšení stavu životního prostředí. O zraněná či opuštěná mláďata se navíc stará Rehabilitační centrum tuleňů ve městě Blankenberge.

„Tento tuleň přišel o matku. Na pláži ležel sám tři dny. Vydával hodně zvuků, naříkal, volal matku,“ vypráví ošetřovatel Jonathan Meul a ukazuje mi asi dvouměsíční mládě tuleně koželozubého. Na pláži leželo v blízkosti lidí, a tak matka vyhodnotila, že pro ni není bezpečné vracet se. To se podle Jonathana stává poměrně často.

Čtěte také

„Je zdravý, jen tady na hlavě má menší ranku, protože se poškrábal. Když k nám přišel, měl 11 kilo, teď už váží přes 13 kilo. Naším cílem je, aby co nejvíc nabral. Až bude mít tak 30, 35 kilo, bude připravený na vypuštění zpátky do moře,“ přibližuje ošetřovatel.

Aktuálně se v rehabilitačním centru zotavují pouze dva tuleni – každý ve své vlastní místnůstce, kde je i malý bazének. „Denně jim čistíme kotec a krmíme je, takže si k nám vytvoří určitý vztah. Jakmile ale tuleň začne jíst sám, tak mu jen házíme ryby a kontakt omezujeme. Nechceme, aby si moc zvykli na lidi, stále jsou to divoká zvířata,“ vysvětluje Jonathan, zatímco se tulení miminko stále křikem domáhá jídla.

Uzdravit a vykrmit

Dalším zdejším pacientem je tuleň obecný starý asi osm měsíců. „Včera podstoupil operaci, protože měl rozbitou čelist. Má navíc nějaké parazity a kvůli poranění nejedl dobře, takže ztratil hodně váhy,“ popisuje ošetřovatel.

Tuleni s operovanou čelistí musí ošetřovatel Johnatan ryby opatrně vkládat přímo do pusy

Zatímco si povídáme, tuleň vklouzl do bazénku. Jonathan má evidentně radost, protože to hned komentuje: „Tohle je poprvé, co tu u nás plave. Zatím nikdy nebyl ve vodě.“ Po deseti minutách, kdy je tuleň stále ve vodě, ale ošetřovatel trochu znervózní. Bojí se, že se mládě po operaci příliš vyčerpá, a tak mu jde bazének raději vypustit.

Pak už přichází čas krmení a ošetřovatelka Beatrz Fonteová přináší kýbl plný sleďů. „Tenhle malý jí velmi dobře. Chutná mu,“ chválí prvního svěřence tuleního rehabilitačního centra a hází mu ryby do kotce.

Tuleň s chutí hltá jednu za druhou, a když zkonzumuje celý oběd, dožaduje se další porce. „Teď jí 300 gramů třikrát denně, ale asi mu budeme muset zase porce navýšit,“ poznamenává Beatriz.

Tříměsíční wellness

„Tuleni tu obvykle stráví tři až čtyři měsíce. Když je pak vypustíme, je to opravdu naplňující pocit. Naše práce byla úspěšná a něco navracíme přírodě,“ dodává.

Čtěte také

Ve stejné budově jako rehabilitační centrum pro tuleně funguje i klasické mořské akvárium otevřené pro návštěvníky. K vidění jsou tu vydry, tučňáci a samozřejmě i ryby. „Máme asi 149 druhů ryb a celkem 2000 jednotlivých zvířat, včetně každé ryby a krevety,“ říká zaměstnankyně Laura Lampoová.

V akváriu taky dlouhodobě žije samice tuleně Lily. Je napůl slepá, do moře se vrátit nemůže, a tak našla domov tady v akváriu. Když si za slunečného dne plave v prostorném venkovním bazénku, působí spokojeně.

autoři: Zdeňka Trachtová , and
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat