Vlak má zase zpoždění? V Žilině si čekání můžete zpestřit kulturním zážitkem přímo na nádraží
Zanedbaného vlakového nádraží na zastávce Záriečie v Žilině se ujali občanští aktivisté a udělali z něj kulturní centrum, kino, ateliér nebo bar. Prohlédnout si ho zašla zpravodajka Pavlína Nečásková.
Spolu s šéfem kulturního centra Stanica Markem Adamovem šéf stojíme v bývalé čekárně někdejší malé nádražní budovy. Namísto okénka, kde si lidé kupovali lístky, ale dnes najdete barový výčep, a namísto bytu pro železničáře zase výtvarný ateliér.
Kulturní akce pořádal Marek Adamov s přáteli už na konci devadesátých let a pronajímal si k tomu různé prostory. Pak ho napadlo, že by mohli zrekonstruovat chátrající nádraží a vyžít ho.
WC zdarma
„Od začátku jsme říkali, že nechceme rušit zastávku ani provoz na trati. Nabídli jsme, že budovu nádraží opravíme a za to ji chceme třicet let využívat,“ popisuje začátek jednání. Zástupci železnice se s takovýmto přáním setkali poprvé, a tak nevěděli, jak s ním naložit. Ale nakonec naštěstí souhlasili.
Zchátralé carské nádraží proměnil polský nadšenec v restauraci s jedinečnou atmosférou monarchie
V Bělověžském pralese na východě Polska kdysi rád trávil volný čas ruský car Mikuláš II. Čas od času tam jezdil pořádat hony a kousek od pralesa nechal pro své hosty postavit krásné dřevěné nádraží. Z Bělověže už ale železniční linka dávno do Petrohradu ani jinam nevede.
Na novinku si zpočátku museli zvykat i cestující. „Když jsme začínali, měli jsme na fasádě dvoumetrový nápis, že WC je zadarmo, protože lidé si říkali, že jak převezme budovu nějaký soukromník, bude se určitě hned za všechno platit,“ směje se Marek Adamov.
Nádraží se vším všudy
Stanica funguje každý den – v bývalém železničářském bytě jsou výtvarné dílny pro děti, ve sklepě nebo kotelně se zase vedou hodiny keramiky. Najdete tu i tiskařskou dílnu a v podkroví se zase pořádají menší koncerty, hraje se tam divadlo nebo promítají filmy.
Marek Adamov se ale nejvíc dme pýchou, když mluví o tom, že jde stále o funkční vlakové nádraží: „Zastavuje tu 22 vlaků denně, a i když zrovna nepořádáme žádnou akci, vždycky je tu někdo, kdo čeká na vlak.“
A jako správné vlakové nádraží i tohle má svého bezdomovce, který místo trochu hlídá, trochu se v něm hřeje. Je zkrátka jeho pevnou součástí.
Diplomová práce s přidanou hodnotou
Kapacita nádraží je ale malá, a tak kulturní centrum muselo začít expandovat. Kromě venkovní zahrádky nebo dětského hřiště aktivisté přistavěli i další netradiční prostor. Jeho stěny tvoří na sebe naskládané basy od piva. V roce 2009 jej během tří měsíců postavilo dvacet lidí a slouží především tanečním představením, která jsou prostorově náročná.
Marek Adamov označuje stanici za svou diplomovou práci a není sám. Budování kulturního centra využila jako studijní materiál i řada jeho kolegů. A svůj život s tímto místem pevně spojili. A Marek s ním nejen odpromoval, ale také se na stanici oženil.
Související
-
Jaký bude osud brněnského nádraží? „Po 100 letech je nutné se...
Jihomoravští zastupitelé chtějí odsunout brněnské hlavní nádraží z centra města. První variantu u řeky Svratky podpořilo 53 zastupitelů z 57 přítomných. Druhou vari...
-
Památník ticha na nádraží Praha-Bubny
Rozhovor s Pavlem Štinglem, filmovým dokumentaristou z obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha o projektu Památník ticha na místě nádraží Praha-Bubny.
