Vědcům se poprvé podařilo zaznamenat vítr mezi galaxiemi. Přispěli i experti z Brna

20. únor 2025
Magazín Experiment

Největší audioportál na českém internetu

Pozorování galaxie z oběžné dráhy (ilustrační snímek) | Foto: Copyright ESA/ATG medialab; background: ESO/S. Brunier, ESA

Poslechněte si reportáž Martina Srba o pozorování mezigalaktického větru

Mezi galaxiemi ve vesmíru fouká vítr tvořený proudem částic mezigalaktického plynu. Poprvé ho podrobně popsal mezinárodní vědecký tým, mezi nimi i astrofyzikové z brněnské Masarykovy univerzity. Studie vyšla v nejnovějším čísle prestižního odborného časopisu Nature.

Magazín Experiment z 15. února 2025

„Mezigalaktický plyn je velmi řídký a velmi těžko pozorovatelný. Díky japonské družici XRISM ale dokážeme určit rychlosti v tomto plynu,“ popisuje Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Takzvanou galaktickou atmosféru vědecká obec studuje desítky let.

„Doteď jsme uměli určit teplotu tohoto plynu, jeho hustotu, tlak, avšak nevěděli jsme, jak se hýbe,“ vysvětluje.

Nová družice zaměřila svůj rentgenový dalekohled na kupu galaxií v souhvězdí Kentaura – a poslala odpověď. Částice plynu proudí podobně jako vítr na Zemi, ovšem mnohem rychleji. Vědci a vědkyně zjistili, že jde o rychlost 100 až 300 kilometrů za sekundu.

Čtvrt století neúspěchů

Tento vítr podle nich rozfoukává hmotu mezi galaxiemi, proto se tam nic neshlukuje ani se tam netvoří hvězdy. Výzkumníci by teď rádi zjistili, jak vítr vzniká a jakou roli v tom hrají takzvané supermasivní černé díry uprostřed galaxií.

Astrofyzici z Masarykovy univerzity jsou součástí vědeckého týmu mise XRISM jakožto Evropskou kosmickou agenturou (ESA) nominovaní „hostující vědci”. Jejich příspěvek k tomuto výzkumu spočíval především v analýze obrazových dat z rentgenové družice Chandra, která odhalují známky interakce výronů z okolí černé díry ve středu této kupy galaxií s okolním plynem.

Zdroj: Masarykova univerzita

Podle Martina Jelínka z Astronomického ústavu Akademie věd jde o obrovské černé díry o hmotnosti několika milionů Sluncí, u nichž vzniká záření a výtrysky. I to by odborníci rádi pozorovali pomocí družice XRISM. Na podobná data totiž dlouho čekali.

„Tento detektor poprvé letěl do vesmíru už v roce 1999, ale družice vybuchla. Potom v roce 2005 letěla další japonská družice, která nesla kopii tohoto detektoru, a té unikl chladicí materiál, takže opět nic. Další letěla roku 2016 – tam se napozoroval jeden cíl – kupa galaxií v Perseovi –, ale potom se ta družice rozpadla na kusy,“ vyjmenovává předešlé neúspěchy Norbert Werner.

Vědci nyní doufají, že stávající čtvrtý pokus vydrží pozorovat vesmír aspoň pět let.

autor: Martin Srb | zdroj: Český rozhlas

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

Zprávy z iROZHLAS.cz