Díky Webbovu teleskopu můžeme objevit planetu vhodnou pro život do 10 let, věří astronom

Co vás nejvíc fascinovalo na tom, co před několika dny poslal z vesmíru Webbův teleskop?

To, že se to podařilo. Teleskop, který tam vyletěl, je trochu technologický zázrak. Jistým způsobem podobná zařízení dokážeme konstruovat na Zemi, což je ale diametrálně odlišné od toho, kdy to máte vyslat do kosmu, má to dělat přesně to, co to má dělat a hlavně – ten teleskop je tak komplikovaný, a celý by se do nosné rakety nevešel, že se musí v kosmu sám rozložit.

Co od Webbova teleskopu můžeme čekat? Nejenom pohledy daleko, ale možná i potvrzení podmínek vhodných pro život na jiné planetě.
Jan Spratek

A neletěl s ním žádný astronaut, který by mu tam postupně začal utahovat šroubky. On to všechno musel udělat sám, rozklopit se jako origami. Mě fascinuje zkrátka nejvíc to, že funguje, že se všechno podařilo a že začal posílat ty snímky, které poslal. Když se na ně člověk podívá, musí ho nadchnout ta krása obrazu samotného.

Když si vzpomeneme na první snímky, které poslal Hubbleův teleskop, taky lidi nadchly. Mlhovina, obrovitánské útvary kosmu, lidi už tak byli nadšeni. A teď vidíte něco, co má ještě krásnější ostré barvy, rysy, kontrast. Jasně, je to dobarvováno, ale myslím si, že i neznalého člověka to musí nadchnout.

Kde je teď Webbův teleskop a co se od něj čeká?

On je v zásadě vůči Zemi na relativně stejném místě. Pohybuje se 1,5 milionu kilometrů od Země a ten bod je jakoby zafixovaný. Je v takzvaném libračním centru, obíhá okolo Slunce společně se Zemí. Kdybychom na něj dokázali vidět, vidíte ho pomyslně pořád na stejném místě.

Čtěte také

iROZHLAS

Vesmírný ostříž ulovil první vzdálené galaxie. Webbův teleskop umožňuje lidstvu ‚cestovat časem‘

Doufáme, že od něj můžeme čekat naprosto přelomové poznatky o tom, jak se formoval vesmír, abychom dokázali ještě do hlubší minulosti a důsledku pochopit, co všechno se odehrálo v prvopočátcích kosmu.

Ptal jsem se Petra Kabáta z Astronomického ústavu Akademie věd, který zkoumá exoplanety – tedy planety, které obíhají okolo jiných hvězd  –, kdy očekává, že najdeme planetu, u které budeme schopni říct, že jsou tam podmínky vhodné pro život. A on řekl, že díky Webbovu teleskopu to bude do roku 2032.

Takže co od něj můžeme čekat? Nejenom pohledy daleko, ale možná i potvrzení podmínek vhodných pro život na jiné planetě.

Jak vzpomínáte na 25. květen?

Slavný to den, vyletěla nám do kosmu družice Planetum 1. Je to v pořadí 11. česká a československá družice v historii. Někdo by možná řekl, že je teprve jedenáctá, ale je na tom krásně vidět dynamika, protože počet českých družic roste obrovským tempem.

Čtěte také

Raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX do vesmíru vynesla českou družici. Je to velký úspěch, radují se vědci

Naše družice odstartovala na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského mysu Canaveral. Na palubě měla nejenom spoustu přístrojů, které jsou nezbytné pro chod družice a komunikaci, ale měla tam i slavného pasažéra – malou postavičku Hurvínka.

Družice je sice velmi malá, je to takzvaný CubeSat (1U), kdybyste si ji vzali do ruky, má 10×10×10 centimetrů. Ale když potom po 31 minutách po vypuštění z rakety roztáhla komunikační antény, měla až 1,5 metru.

Hurvajs měl na výšku 1,8 centimetru, je to takový prcek. Je vyroben ze skla a je hezké, že sklář, pan Košler z Českých Budějovic, dokázal vyrobit něco tak krásného, malého a barevného.

Jak dlouho bude družice na oběžné dráze kroužit?

Kdyby pojem vakuum dával smysl a nebyl to nějaký ideální plyn, prostě něco, co neexistuje, bude družice na oběžné dráze kroužit donekonečna nebo minimálně miliardy let.

Jelikož ale vakuum neexistuje a na oběžné dráze je pořád ještě spousta různých částic a molekul ze zbytkové atmosféry, jak družice obíhá obrovskou rychlostí, což je asi 28 tisíc kilometrů za hodinu, postupně se sráží s jednotlivými molekulami, a tím ztrácí energii, zpomaluje a klesá.

To znamená, že náš Hurvajs společně s družicí – doufám, že neposlouchají děti – za 20 až 25 let shoří v atmosféře.

Na co se díváme, když pozorujeme oblohu? Jak se družice dostává do vesmíru? A proč se Jan Spratek nemůže stát astronautem? Poslechněte si celý rozhovor.