Gripen je na akrobatické kousky nejlepší. Samotu v kokpitu člověk vůbec nevnímá, přiznává pilot Jan Ratz

Je výhodou ve vzduchu, když toho pilot spíš moc nenamluví?

Záleží na situaci. V dnešní době bych řekl, že naopak komunikace je velice důležitá, zvláště když se pracuje ve větším počtu letadel, tak komunikace v týmu je na místě.

Dá se nějak jednoduše říct, jaká jsou pravidla pro komunikaci v letadlech? Vy toho asi vyprávět moc nemůžete, jako jsme třeba vídali ve filmech jako Top Gun.

Čtěte také

Největší umění je neletět. Když ovšem intuici posloucháme, nepřijde pochvala, říká pilot Rudzinskyj

Komunikace ve vzduchu musí být jasná, zřetelná. Kvalita přenosu zvuku není natolik dostatečná, aby se tam dalo nějakým způsobem vybavovat. Proto se používají ustálené fráze tak, aby i v případě, kdy třeba dojde k nějakému rušení nebo k nějakému zádrhelu, co se týče přenosu, aby i tak ta zpráva byla dostatečně srozumitelná pro toho, komu patří.

Zmínil jsem Top Gun, viděl jste oba ty díly? Jaký z toho máte pocit? Protože když tady třeba mluvím s kriminalisty a ptáme se jich, jak vnímají detektivky, tak je to pro ně spíše většinou veselohra, nebo horor.

Samozřejmě to člověk musí brát s nějakou určitou mírou nadsázky. Oceňuji, že minimálně v tom druhém díle hodně věcí konzultovali s reálnými operačními piloty a jsou vidět opravdu střípky z reálného létání, což je sympatické.

Jaké jsou vaše pocity, když sedáte do kokpitu?

Nedokážu ani pořádně popsat, ale je tam vysoká soustředěnost vzhledem k tomu, že úkoly, které většinou plníme nebo na které letíme, nebývají úplně nejjednodušší. Předchází jim poměrně složitá příprava, takže v tu chvíli už je člověk naprosto koncentrovaný a přemýšlí o tom, co se bude dít v následující půlhodině, hodině, záleží podle toho, jak ten let bude dlouhý.

Display pilot – možná ne úplně všichni vědí, co to přesně znamená a v čem je display pilot lepší než ti ostatní?

Čtěte také

Teprve v mimořádné situaci se pozná, jestli je posádka profesionální, tvrdí pilot

Display pilot, pokud bychom to měli přeložit pěkně do češtiny, tak bych řekl, že to je předváděcí pilot. V podstatě to znamená, že mám kvalifikaci na to předvádět letouny JAS-39 Gripen na veřejnosti před lidmi, na místech, kde se lidi dají dohromady a jsou tam za účelem toho, že se podívají na ukázku mého vystoupení.

Display pilot smí být v armádě jen jeden, nebo vás může být víc?

Je jenom jeden, pokud se bavíme o taktickém letectvu, respektive o gripenu. Samozřejmě display pilotů je více, máme display piloty třeba na vrtulnících, na Sokolech, na Mi-17 a podobně.  

Jak se stane, že se člověk stane display pilotem? Co to pro vás všechno znamenalo se z „běžného“ pilota na stíhačce stát tím, kdo smí předvádět?

Co se týče výběru, ten pro mě byl skrytý, já jsem pořádně úplně nevěděl, že výběr probíhá. Pokud se ptáte na toto, je to spíše otázka asi na mé nadřízené. Ale obnáší to následně výcvik, který probíhal jak na bázi teorie, kdy jsem se potřeboval seznámit s předpisy, následně tam byl nespočet hodin na simulátoru. Výcvik jako takový byl završený praktickými lety v okolí letiště a nácvikem akrobacie v menších výškách.

Je JAS-39 Gripen vhodné letadlo pro to, aby se s ním dělaly akrobatické kousky?

Řekl bych, že je jedno z nejlepších letadel, z mého úhlu pohledu, na tyto akrobatické kousky. Je to letadlo čtvrté generace, je vybaveno flight control systémem, který umožňuje pilotovi létat poměrně snadno na hraně letounu, aniž by nad tím musel nějak extra přemýšlet a celkově je pilotáž až překvapivě snadná.

Hawker Hurricane přilétá na Letiště Točná|foto:Radim Ondruška

Letošní Aviatickou pouť zahájí průlet dvou gripenů se stíhačkou Hawker Hurricane z druhé světové války, který teď nově patří do pražského hangáru na letišti Točná. Jak složité je nacvičit takový průlet? Přece jenom Hurricane je dosti pomalejší a trochu z jiné doby.

Stíhací letoun Hawker Hurricane, druhá světová válka, bitva o Británii, stíhačka|foto:Fotobanka Profimedia

Největší důraz bude kladen na předletový brífink právě s pilotem Hurricane tak, aby si s posádkou gripenů sjednotili rychlosti, trajektorii letu. Praktický nácvik, pokud vím, předtím nebude probíhat, všechno poběží rovnou naostro a všechno je v podstatě na základě předletového hovoru.

Jaké to je sedět ve stíhačce, mít spojení se Zemí, někdo vás naviguje, někdo vám něco říká, dává rozkazy, ale vy jste tam nahoře sám a přece jenom se musíte spoléhat hlavně sám na sebe? Je to osamělá práce navzdory tomu týmu, který je někde dole, něco vám říká a vy jste tam sám nahoře?

Takto jsem to nikdy nevnímal. Naopak právě to, že je to vždycky o koordinaci s ostatními „hráči“, samotu vůbec člověk nevnímá. Toto slovo by mě v téhle souvislosti nikdy nenapadlo.

Jaké vystoupení chystá Jan Ratz na Aviatické pouti v Pardubicích? Vzpomíná si na svůj první samostatný let? A proč dostávají piloti v kantýně jiné jídlo než ostatní vojáci? Poslechněte si celý rozhovor.