Ve válce se musí s informacemi zacházet opatrně, mohou zřetězit konflikt a vyvolat další vraždění, varuje reportér Martin Dorazín
Nezaplacené účty a uschlé květiny vás vrátí do normálního života, říká s nadsázkou Martin Dorazín, který nedávno získal cenu Hanzelky a Zikmunda za reportáže z válečné zóny v Náhorním Karabachu. Je obrovské dilema, co z oblasti konfliktu sdělovat, aniž by člověk ohrozil sebe nebo ostatní. Informace z první ruky mohou být zákeřné: ani to, co vidíte, nemusí být pravda, ani místní často nechtějí prozrazovat pravdu. Co ve válečných konfliktech prožil? A může novinář nosit zbraň?
Čtěte také
„Na všechna místa válečných konfliktů se v klidných dobách velmi rád vracím,“ říká reportér. Místní lidé se stávají jeho blízkými kamarády a pomáhají mu v těžkých dobách, kdy není život jednoduchý pro nikoho. „Chtěl bych se podívat do Libye, což je nádherná země plná přátelských lidí – ale nemůžu,“ pokračuje.
Dříve krásná místa zkázy
Hory podél arménské hranice jsou prý neuvěřitelně krásné, dřív se tam hodně jezdilo na dovolenou. „Teď jsou nepřístupné, pod kontrolou Ázerbájdžánu. Bylo nám líto, že za námi padají závory a do konce života se tam nedostaneme,“ vzpomíná na nedávný zážitek.
Do Náhorního Karabachu se teď vracejí lidé, které vyhnala čtyřicetidenní podzimní válka. Mají tam své domy, pole, sady, firmy. Každý se chce co nejrychleji vrátit domů a nebydlet v nouzovém obydlí.
„Přijíždějí autobusy s dětmi a nacházejí své domovy v různém stavu. Některé zničené nebo vyrabované, to k válce patří. Spousta lidí se vrátit nechce nebo nemůže, přišli o část rodiny, padají na ně nepříjemné vzpomínky,“ popisuje tamní zkušenost.
Čtěte také
A co je v jeho práci válečného zpravodaje nejdůležitější? „Reportér si musí zachovat citlivost a lidskost a pokusit se ty příběhy předat. V reportáži musí být cítit prostředí, situace, strachy, ale novinář se z toho nesmí zhroutit, to by nebyl moc platný,“ říká.
Zvuk může podle Martina Dorazína předat daleko víc než televizní záběry. „Je to jediná informace a posluchač si sám dotváří situace podle fantazie. Lidé nemusí rozumět konfliktu, ale pochopit, že každá válka je příšernost, která má dlouhodobé následky a lidé by se jí měli vyhnout za každou cenu,“ dodává.
Související
-
V kavárně syrského Arména v Karabachu je přítmí. Slunci stíní pytle s pískem – pro jistotu
Do správního centra Stěpanakertu se před nedávnou válkou přestěhovala rodina syrského Arména Hoviga Asmerjana. Dalo by se říct, že utekli z deště pod okap...
-
Strach o život a vyhrocené emoce. Martin Dorazín natáčel reportáž v ostřelovaném městě Martuni
Za války jsou v ohrožení života všichni. Ani reportéři nemají privilegia ani větší bezpečí než jiní, jak dokazuje zvláštní zpravodaj v Náhorním Karabachu Martin Dorazín.
-
Jí, co se dá, od radnice dostali samopaly. Život v Náhorním Karabachu se přesunul pod zem
Exodus arménského obyvatelstva z válkou zmítaného Náhorního Karabachu pokračuje. Tisíce lidí se ale stále skrývají v podzemí domů nebo zemljankách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
