Strach o život a vyhrocené emoce. Martin Dorazín natáčel reportáž v ostřelovaném městě Martuni

Čtěte také

U linie dotyku. Se zpravodajem Českého rozhlasu o situaci v Náhorním Karabachu

Mikrobus se skupinou novinářů z různých zemí vjíždí do města Martuni, které je každý den cílem těžkého ostřelování. Ruští novináři vytvořili menší problém, protože utekli z auta. „My tady nebudeme sedět, nenecháme se uškvařit zaživa, protože tady padají bomby,“ vykřikovali. Ukazovali při tom na místo padesát metrů odsud s obavou, že pokud budeme sedět v autě, tak se nezachráníme nebo nestačíme utéct.

Ostrý konflikt

Vypukla velmi ostrá hádka s organizátory této cesty: „My sem jezdíme každý den, známe bezpečnostní pravidla, která všichni musí respektovat,“ říkali. Ovšem tito ruští novináři je respektovat odmítli. Dokonce se chtěli prát a potom utekli z auta do nejbližší budovy se slovy, že tady je každý odpovědný jenom sám za svůj život a že tady nikdo nikomu nemůže velet.

Čtěte také

iROZHLAS

Člověk v tísni pomáhá uprchlíkům v Náhorním Karabachu. Vzniklo centrum pro rodiny s dětmi

Zastavili jsme na dalším místě, musíme pracovat velmi rychle. Novináři musí svoji práci odvést, nafotit, natočit a rychle pryč. Za chvíli vyjedeme trošku výš do hor a tam už bude úplná mlha, která všem novinářům v tomto mikrobusu i posádce nabízí téměř bezpečí.

Za zvuku sirén

Cesta potrvá hodinu, hodinu a půl, pokud během ní nenastanou nenadálé okolnosti nebo nevznikne nějaké příliš velké nebezpečí. Dnes máme tu výhodu, že ve Stěpanakertu je zamračeno.

Čtěte také

iROZHLAS

Na hlavní město Náhorního Karabachu dopadají rakety. Útok zažil i zpravodaj Českého rozhlasu

Míjíme ta pole, na kterých obyvatelé Martuni pracují, jsou zoraná a upravená. Jsou to vinice, posle s pšenicí, ječmenem a viděl jsem také jedno tabákové políčko. Arménský tabák je vyhlášeným artiklem.

A když se v Karabachu díváte na televizi, najednou se vám odpojí program, vypne se a ozvou se zvuky sirény. To znamená, že máte pár minut nato, abyste seběhli dolů do krytu.