Zvonem proti zkáze. Nizozemští zvonaři odlili nový pražský zvon z munice dovezené z Ukrajiny

„Teď uvidíte odlévání zvonů. Rozžhavený kov přelejeme do kotlíku a z něj se pak plní do forem. Stoupněte si prosím trochu dál – roztavený bronz má 1800 °C,“ upozorňuje Joep van Brussel z rodinného zvonařství Royal Eisbouts v nizozemském Astenu.

Čtěte také

iROZHLAS

Vidíme stejně bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl Petr Pavel po setkání s nizozemským králem

„Zvon jsme schopní navrhnout s přesností na jednu setinu půltónu. Při výrobě to takhle přesně ale neuděláte. Zvony proto odléváme o trochu silnější a pak zevnitř odstraňujeme kov, abychom dosáhli správného tónu,“ popisuje Joep, jak se z odlitku stane krásně znějící zvon.

Zvonem proti zkáze

Astenské zvonařství vyrábí velké zvony do katedrál i menší do kostelů a kapliček od skončení druhé světové války. Předtím se rodinná firma, která funguje nepřetržitě už od roku 1872, zaměřovala na výrobu věžních hodin. Dnes je posledním zvonařstvím v Nizozemsku a zvony si u ní objednávají země z celého světa, včetně Česka.

Jednou z nedávných zakázek byl i unikátní zvon pro pražský kostel Nejsvětějšího Salvátora s kusy munice z Ukrajiny. Tak jako se v minulosti během válek zvony roztavovaly na zbraně, u tohoto zvonu svobody je to přesně naopak – zbraně se přetavily ve zvon.

„Tento zvon má v sobě velkou symboliku a pro nás je to hodně speciální projekt. Použít materiál určený k páchání násilí a přeměnit ho v něco mírového je dobrý nápad,“ říká majitel zvonařství Joost Eijsbouts.

Joost Eijsbouts, majitel zvonařství v nizozemském Astenu|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

Autorem nápadu je Ondřej Boháč ze spolku Sanctus Castulus, který vrací zvony do pražských kostelů. Z kostela Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu na Starém Městě bude zvon znít po více než století. Ten původní z něj armáda odvezla v roce 1916 během první světové války.

Jak se ladí zvon

Jeho nástupce se zrodil extrémně rychle. „V tomto případě jsme ten proces hodně urychlili – celý zvon jsme vyrobili za dva a půl týdne. Normálně to trvá šest až osm týdnů. Ta rychlost ukazuje, že jsme do něj vložili mimořádné úsilí,“ zdůrazňuje majitel zvonařství.

Přes 200 kilogramů vážící zvon, který měří v průměru skoro 70 centimetrů a symbolizuje naději, má na sobě nápisy v češtině, nizozemštině a ukrajinštině. Vedle citátu z Bible je na něm vyjádření přátelství mezi Nizozemskem, Českem a Ukrajinou a výzva k pokoji a svobodě.

Čtěte také

Štěpán, Marcel i Gabriel jsou zase doma. Opravené zvony slavnostně rozezněly katedrálu Notre-Dame

Po jeho odlití a vychladnutí bylo potřeba zvon vyladit.

„Zvon jsme schopní navrhnout s přesností na jednu setinu půltónu. Při výrobě to takhle přesně ale neuděláte. Zvony proto odléváme o trochu silnější a pak zevnitř odstraňujeme kov, abychom dosáhli správného tónu,“ popisuje ředitel rodinného zvonařství Joep van Brussel.

Mosaz je komplikace

V tomto případě to bylo o to složitější, že do tradičního bronzu přišla příměs mosazi ze sedmikilového ruského dělostřeleckého náboje ráže 122 mm dovezeného z Ukrajiny.

„Mosaz obsahuje zinek, což je kov, který normálně ve zvonech nechceme. Čekali jsme proto, že to ovlivní jeho zvuk. Výsledek nás ale pozitivně překvapil. Zvon zní velmi hezky,“ doplňuje Joost Eijsbouts.

Zkouška zvonu|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

Kromě dělostřeleckého náboje byly na výrobu použity zbytky ruské rakety S-300, ze kterých vzniklo srdce zvonu. Oba kusy munice původně určené k válčení a zabíjení lidí dodala ukrajinská ambasáda v Praze.

„Je to samozřejmě něco zcela mimořádného přidat do zvonu kov, který sloužil k něčemu, co způsobilo tolik smutku a smrti. To, že jsme ho mohli vzít a dát mu úplně jiný účel, přináší dobrý pocit,“ uzavírá majitel posledního zvonařství v Nizozemsku, které funguje už od roku 1872.