Varšavský festival piva boří předsudky, že polské pivo není dobré

V přízemí a dalších třech patrech Stadionu Polské armády, známém jako Stadion Legii, je plno. Nepřetéká ovšem fotbalovými fanoušky, ale fanoušky piva. Na místo se sjelo 115 vystavovatelů a mají tu celkem 554 píp.

Jak si v takovém množství vybrat? Namátkou! A tak jdu ke stánku nejblíž ke scéně, kde zrovna představují šestici nových pivovarů.

Perníkové pivo? Ideální na Vánoce

„Doporučil bych všechna naše piva,“ říká Piotr z pivovaru De Facto. „Máme perníkové pivo, to je pivo z našeho regionu, od Toruně. A tam pečou známé perníky.“

Čtěte také

V Belgii stojí o Vánocích frontu na pivo. Na tradiční festival míří všichni milovníci tamních silných vánočních piv

Pivo má skutečně barvu upečeného perníku – je hnědé a kalné. Pěna mu rychle spadla, ale to nic neubírá na chuti – hořké, jako ležák, jen na konci mám pocit, že jsem si ukousla kus perníčku.

„Je to takový brown ale. Jeho základem je tmavý karamelový slad, přidáváme do něj hřebíček, skořici, anýz… zkrátka koření, jako kdybychom pekli perníčky,“ vysvětluje Piotr. A když říkám, že mi to připomíná Vánoce, přitakává. „No, je to tak. Takový vánoční ale. Vlastně jsou to piva, která mají takovou vánoční atmosféru.“

Pivovar De Facto tu taky nabízí pivo filtrované přes ovoce – pomeranč, pomelo, limetku a dračí ovoce. Vše je v průhledném skleněném válci, ze kterého vedou trubky ústící do pípy. Vypadá to skvěle. Takto ochucené pivo je světle žluté, zakalené, také skoro bez pěny, ale velmi osvěžující.

Pivo filtrované přes ovoce u stánku pivovaru De Facto|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Kyseláče od Zwoleně

Na stejném patře, jen o kus dál je stánek pivovaru Maryensztadt, jehož produkci je občas možné potkat i v Čechách. Pro mě je známé hlavně kyselými ovocnými pivy. Znovu si nechávám něco doporučit.

„No, to zaleží na tom, jaké chutě máš ráda,“ směje se Kamila. A tak se ptám právě na kyselé. Ale abych to ztížila, mělo by být typické pro region, odkud pivovar pochází.

Čtěte také

Oktoberfest letos praskal ve švech. Jak se na něj chystají sládkové?

„Jestli kyselé, tak takových piv máme spoustu. Ale doporučím ti hlavně pivo s černým rybízem, který pochází přímo z našeho regionu, z okolí Zwoleně v Mazowsze. Vlastně ten rybíz odebíráme od našeho souseda,“ bere si ode mě Kamila skleničku a plní jí deci svěže růžové tekutiny. Půl pivo, půl pěna. Krásně voní po rybízu. Na chuť je hodně kyselé, ale na léto musí být skvělé.

„Je to hodně lehké pivo, má jen 4,5 procenta. Vaříme ho už roky, začali jsme v roce 2016," popisuje Kamila. „Je to jeden z našich prvních kyseláčů – kyselých piv. Důležité je v něm to ovoce – rozmixujeme ho a přidáme do piva. Chutě tedy vznikají přirozeně, nepoužíváme žádná aromata, koncentráty, zlepšováky. Jen přirozenou chuť ovoce.“

Pivovar Maryensztadt si ale troufá i na hodně silné kalibry. Třeba cenami ověnčený Imperial Porter s více než deseti procenty alkoholu nebo piva kolekce Projekt 30 podobné mocnosti. Má ale v nabídce i klasiku – lager, IPA, ALE.

Citronový konec

O patro výš je trochu klidněji, nedoléhá sem hluk z pódia a herny. Ale anii tady nevím, kde začít.

„Jsem z pivovaru Gryfus ve Štětíně,“ vypráví Konrad u stánku na začátku pravého horního křídla. Jak se dozvídám, pivo, které by bylo typické pro Štětín, nemají. Ale přivezli úplnou novinku: „Doporučím naše nové pivo Sarafus ve stylu West Coast IPA, které jsme uvařili ve spolupráci s pivovarem Sarabanda. To pivo má tady na festivalu svou premiéru.“

Gryfus přijel ze Štětína|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Je to pivo průzračné, žluté až zlatavé a voní. Po citrónech, ale i hořkosti. „Dominuje v něm chmel Mosaic, takže je to pivo velmi hořké, ale hlavní chuťové tóny jsou ovocné připomínající tropické ovoce, citrusy,“ pokračuje Konrad.

Sarafus je asi nejhořčejší pivo, které jsem tu zatím ochutnala. Ale citronový konec jinak velmi plnou chuť příjemně odlehčuje.

„Co ještě? Taky máme skvělý mexický gose s limetou, pomerančem a granátovým jablkem. Nebo pivo s hroznovým vínem, má takovou fajn nazelenalou barvu. A taky máme pils nebo třeba baltik porter,“ doporučuje Konrád. Čecha taky možná zaujmou názvy – Rusalka, Český ALE nebo Ahoj.

Koncerny zabíjejí dobré pivo

Dřív jsem často slýchala, že Poláci nemají dobré pivo. Jak to tedy je, se ptám pivního blogera Michała Marandy, známého pod pseudonymem Docent.

Bloger Michał Docent Maranda|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

„To vzniklo tak, že když čeští milovníci piva přijížděli před jedenácti dvanácti lety do Polska, bylo tady všechno pokažené koncerny. Všechny pivovary byly ve vlastnictví mezinárodních koncernů. Lidi se proti tomu nakonec postavili,“ vysvětluje.

„Na začátku chtěli vařit doma, z domácích pivovarů se pak staly malé řemeslné pivovary, a tak v Polsku nastala pivní revoluce. Ne evoluce, ale revoluce. Pivu se v Polsku daří už dvanáct let!“ dodává Docent hrdě a porovnává to se změnami v českém pivovarnictví.

Dříve totiž zprostředkovával Polákům české minipivovary. Jezdil do České republiky a ochutnával naši produkci. Teď vede blog polskieminibrowary.pl.

„I v Česku všechno skoupily koncernové pivovary. Všechno to byl eurlager. I v Česku asi víte, že koncerny zabíjejí dobré pivo. Ale ukázalo se, že Polsko v obrodě pivní kultury došlo mnohem dál, je ambicióznější než Česko," myslí si pivní blogger. Zároveň si ale Polsko podle něj pořád drží i svoje tradiční druhy piv jako třeba Grodziske nebo Porter Baltycki.