V zimě potřebujeme víc spánku než v létě, pomůžeme si tím i od jarní únavy
Podle nové studie německých vědců potřebuje člověk v zimě víc spánku než v létě, přesněji: více hlubokého spánku. Následkem toho trpí i jarní únavou. Studii otiskl odborný časopis Frontiers in Neuroscience. Jak je to s cirkadiánním rytmem člověka? A jak dlouho bychom měli spát, aby si tělo odpočinulo? Poslechněte si rozhovor s Martinem Trefným ze spánkové laboratoře v pražských Stodůlkách.
Jak se Vám studie líbí, stojí za to?
Jsem rád, že vyšla a že si uvědomujeme, že spánek je důležitý. Ale hned na začátku vysvětlím, že se divím, že ten rozdíl mezi spánkem v létě je zřejmě jenom jedna hodina, protože bychom se měli přizpůsobovat světlu.
Čtěte také
V létě je světlo po dobu 16 hodin a tma po dobu osm hodin. V zimě je to obráceně. V nejkratším dni, 21. prosince, je jenom osm hodin světla a 16 hodin tmy.
Populace věsmes spí vlivem civilizačního tlaku kratší dobu, než by měla. Existuje také zajímavá studie z roku 1958, kdy se zjistilo, že lidé spali osm a půl hodiny. Dnešní současné studie ukazují, že jsou lidé, kteří nespí ani sedm hodin.
O kolik hodin bychom tedy měli spát déle? Studie říká o hodinu. Přemýšlím, kde tu hodinu vzít, jestli večer, anebo raději ráno.
Měli bychom se blížit přirozenému světlu. Je třeba říct, že jsou sovy a skřivani. Někdo radši dříve vstane a jde dřív spát. Někdo zase obráceně, později vstane a jde později spát. Ale každopádně bychom měli využít toho, že je tma a spát. Když je tma, většinou napřed rozsvítíme žárovkou, pak počítač, pak televizi, potom ještě mobil, a pak teprve jdeme spát. A to je špatně.
Když sledujeme obrazovky do pozdních hodin, melatonin se nám netvoří včas. Proto máme krátký spánek a proto jsme pak unavení.
V té studii se píše také o cirkadiánním systému, tedy řekněme vnitřních hodinách v našem těle. O co přesně jde?
Když je světlo, svítí na sítnici v oku a ta vysílá signály do mozku, do hypotalamu. A dochází vlivem toho světla ke snížení sekrece melatoninu. A večer, když je tma a nedopadá na sítnici světlo, melatonin se tvoří více a nastavuje nám spánek. To je podstata cirkadiánního rytmu.
Ale my se snažíme obelstít náš mozek právě tím, že používáme světlo příliš. Sledujeme třeba televizi nebo počítač až do nočních hodin, a proto se nám melatonin netvoří včas, a proto máme krátký spánek a jsme pak unavení.
Čtěte také
Jak dlouho před spaním bychom se neměli nechat ozařovat, ať už televizí nebo mobilem?
Kvalita spánku by měla začít už ráno. Už během dne najít čas na to, abychom se pohybovali v přirozeném prostředí, na čerstvém vzduchu, na přirozeném světle. Pohybová aktivita nás připraví na to, abychom potom večer byli unavení a abychom dobře usínali. Měli bychom mít takový rituál a pravidelně udržovat dobu spánku. To je další zásada.
A během večera bychom měli zvolnit, neříkat si „ještě toto, ještě toto, toto a potom hned půjdu spát“. Ono to nejde. Když si lehnete a řeknete si „a teď budu spát“, nebude se to dařit. Tělo si říká o něco jiného než o povely. Je potřeba doplynout do lůžka už příjemně unavení, pak usnete. Jakmile si začnete říkat: „to je průšvih, já nespím“, naopak se rozčílíte a nebudete moct spát.
Související
-
Přidejte se k výzvě Suchej únor. Adiktologové slibují více energie a kvalitnější spánek
S prvním únorovým dnem začíná kampaň Suchej únor. Motivuje k tomu, zkusit na měsíc úplně vynechat alkohol. Loni se zapojilo zhruba půl milionu dospělých v Česku.
-
Míň spánku, víc stresu? Bez REM fáze to nejde, potvrzuje odbornice a radí, jak usnout
Stále víc mladých lidí a dětí ponocuje. Je to problém? Podle lékařů ano. Upozorňují na to, že ponocování způsobuje nejen zdravotní, ale také sociální potíže.
-
Jak pečovat o pleť v zimě? „Hodně toho napraví spánek, nebojte se ani krémů,“ radí dermatoložka
V zimě pleť trpí nejen mrazem, ale i dehydratací. Bezproblémová pokožka neexistuje, a zvýšenou péči proto v zimě potřebuje každý, říká dermatoložka Lucia Mansfeldová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.