V rakouském Friesachu neměli na nové hradby, a tak si nechali ty staré. Dnes mají nejdelší původní středověké městské opevnění v Evropě

Nejkrásnější vyhlídka na město je ze stezky kolem hradeb a vodního příkopu
Nejkrásnější vyhlídka na město je ze stezky kolem hradeb a vodního příkopu
0:00
/
0:00

Jedno z nejstarších měst Korutan leží v údolí řeky Metnitz a bylo důležitým tranzitním místem obchodní cesty z Vídně do Benátek. Jako jedno z mála měst se Friesach ukazuje ještě dnes ve své původní středověké podobě. Městské obranné hradby jsou 820 metrů dlouhé a kromě nich město zdobí hrady, kostely a klášter.

Na svahy rakouských Alp se vrací potomci původních obyvatel. Navazují na staré tradice a žijí v souladu s přírodou

V hornorakouských horských údolích se lidé snaží žít jako jejich předkové

Sieglinde a Rainer žijí na horských pastvinách v Horním Rakousku ve starých chalupách obklopeni přírodou. Vaří jenom z vlastních nebo lokálních produktů, starají se o zvířata a živí je turistický ruch. Jak se jim žije, se zeptala Mária Pfeiferová.

Na dohled od centra pětitisícového města se s Helgou Stegerovou z turistického centra vydávám poznat nejzajímavější místa středověkého Friesachu. Začínáme u monumentálních hradeb.

Nezbourali a dnes nelitují

V 19. století neměli místní lidé peníze na to hradby zbourat a postavit nové. Například ve Vídni stály kdysi podobné hradby, dnes jejich původní obrys kopíruje ulice Ring Strasse,“ vysvětluje průvodkyně Helga s tím, že Vídeň se na rozdíl od Friesachu se rychle rozvíjela, a tak si její obyvatelé postavili hradby nové.

Ve Friesachu byla situace jiná a hradby zůstaly zakonzervované bez velkých úprav a změn až dodnes. Nás to dnes velmi těší, protože nám zůstaly jako dědictví a my tady teď máme tuto v Evropě jedinečnou středověkou stavbu.“

Město klidné jako vodní hladina

Ve víkendovém odpoledni se s Helgou pomalu procházíme podél hradebního vodního příkopu. Je to celoročně velmi oblíbená procházková trasa pro místní i pro turisty. „V roce 2001 bylo město součástí Zemské výstavy, dodnes tady zůstaly umělecké exponáty. Jeden z nich je i přímo ve vodním příkopu,“ ukazuje Hega.

Průvodkyně Helga z turistického centra během rozhovoru s Máriou Pfeiferovou

Město je klidné a podobně jako celé Korutany zatím nepatří mezi masově vyhledávané turistické cíle. Zastavujeme se na místě, odkud je podle průvodkyně jeden z nejhezčích výhledů ve městě.

Nejkrásnější vyhlídka

Když tady člověk stojí a podívá se zpět, odkud jsme přišli, vidí starý most a původní bránu do města a impozantní hradby s cimbuřím. A když pohlédnete směrem na severozápad, tak vidíte, že tam hradby končí,“ komentuje vyhlídku průvodkyně.

V minulém století v příkopě nebyla voda, ale podařilo se nám ji sem vrátit. Má důležitou úlohu, protože tlak vody z příkopu drží hradby,“ vysvětluje. „A když se podíváme nad hradby, vidíme pevnost Petersberg, která sloužila jako rezidence pro salzburského arcibiskupa, když přijel do města na návštěvu.“

Srdcem starého města je náměstí Hauptplatz s mramorovou renesanční kašnou z roku 1563

Když sluníčko maluje

Pár desítek metrů od hradeb, směrem k náměstí s Helgou vcházíme do mohutné románsko-gotické trojlodní baziliky z 12. století. Průvodkyně mě upozorňuje zejména na románské sloupy, dříve plochou střechu postavenou v období gotiky a dvě věže v průčelí. „Každá epocha zanechala na kostele nějakou stopu,“ dodává.

I v Korutanech se o Velikonocích peče. Tamní sladký „rendlík“ se ale přikusuje k masu

„Rendlík“ se v Korutanech přikusuje poněkud netypicky k masu

V rakouských Korutanech nechybí na velikonočním stole sladké kynuté pečivo s cukrem a skořicí zvané Reindling. Podle tradice jím na Velikonoce kmotra obdaruje svého kmotřence. Rodina nechá korutanský rendlík společně s dalším jídlem vysvětit na nedělní mši a pak ho při společném obědě všichni přikusují k různým druhům masa. Recept od zkušeného pekaře získala Maria Pfeiferová.

Umělecky nejzajímavější v tomto kostele jsou jsou gotické skleněné výplně oken. Tehdy bylo sklo velmi drahé. Je nádherné, když v době Velikonoc skrze okna proudí sluneční světlo a barevně rozsvítí kostel,“ popisuje Helga.

Renesanční srdce města

Srdcem starého města je náměstí Hauptplatz s mramorovou renesanční kašnou z roku 1563. Dříve se tu konaly trhy, bylo to místo setkávání. Zdejší kašna, kam lidé nechodili jenom pro vodu, je navíc jedna z nejkrásnějších renesančních fontán v Rakousku.

Byla vytvořena pro zámek Tanzenberg, který leží jižně od Klagenfurktu. V roce 1802 ji koupil místní lékárník a našel pro ni krásné místo na náměstí,“ doplňuje průvodkyně na závěr naší společné procházky.

Poslední červencový víkend se jinak klidné korutanské město pravidelně vrací zpět do minulosti. Jeho ulice tehdy totiž ožívají středověkou slavností Spectaculum.

Spustit audio
autoři: Mária Pfeiferová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související