V Praze se opatření dodržují víc než jinde, rozvolňovat by se mohlo po krajích, navrhuje matematik
Počet nově nakažených koronavirem podle dat ministerstva zdravotnictví oproti minulým týdnům klesá. Klesl ale také počet provedených testů. Jaký vývoj předpovídají matematické modely pro další týdny? Tomáš Pancíř se ptá Reného Levínského, matematika z výzkumného centru IDEA na institutu CERGE-EI.
Čtěte také
Google zveřejňuje data o pohybu lidí v Česku, z nichž je vidět, jak se mění chování lidí. Podle nejnovějších dat klesl výskyt lidí v obchodech a nákupních centrech o víc než polovinu, na pracovištích o 32 procent, na zastávkách o 40 procent. Jsou tyto rozdíly stále malé?
Jsou menší, než byly na jaře. Jaro byl velký úspěch, v té době klesala epidemie dramaticky, kdybychom se dostali do jarní situace, byli bychom na konci listopadu z nejhoršího venku.
Google zveřejňuje i data pro jednotlivé kraje. Zarazily mě velké rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky. V Praze jsou lidé v obchodech o 59 procent méně než obvykle, na stanicích veřejné dopravy o polovinu méně, v práci o 44 procent méně. Je to o pětinu, v případě práce až o třetinu víc, než je celorepublikový průměr. Potvrzují to i vaše data?
Je to tak. Vidíme, že v Praze to klesá nejrychleji, víc už to nejde, to je skvělé. Kdybych měl spekulovat, proč tomu tak je, prvním důvodem by mohlo být, že Praha byla zasažena nejhůř a lidé viděli, že je to opravdu problém. Pochopili, že je to důležité, a ubrali.
Druhý důvod je strukturální, v tom, jak město žije. Když v Praze zavřete restaurace, kina a divadla, lidé se moc neschází, lidé se v Praze na návštěvu moc nezvou. Naopak třeba ve Vsetíně se struktura chování lidí příliš nezmění kvůli tomu, že v Brně zavřeli divadlo. Tam je potřeba fungovat jinak, tyhle strukturální změny úplně nepomohou.
Hraje roli i to, že v Praze je jiná struktura zaměstnání?
Určitě ano, na druhou stranu jsou ale města problematičtější, protože ve městě je větší hustota obyvatelstva, plus mínus se to kompenzuje.
Bude-li vláda uvažovat o rozvolňování, je podle vás namístě rozvolňovat nejprve Prahu, nebo je Česká republika tak malá, že by se epidemie rychle přelila, a není to ta správná cesta?
Musíme brát Prahu jako jeden region včetně Středočeského kraje, ten index rizika epidemie je možné počítat po jednotlivých krajích. Z epidemiologického pohledu by dávalo smysl rozvolňovat jednotlivé kraje. Je to v určitém smyslu motivační.
Kdy by se měly otevírat školy? Je plošné testování dobrý nápad? A stihneme letos předvánoční nákupy? Poslechněte si celý rozhovor s Reném Levínským, matematikem z výzkumného centru IDEA na institutu CERGE-EI.
Související
-
Návrat dětí do škol? Nabízí se jednoduchý trik, jak by to šlo, tvrdí matematik Levínský
„Je třeba na vládu tlačit, aby se alespoň první a druhé třídy otevřely. Aby náklady společnosti nesl někdo jiný než děti,“ říká René Levínský.
-
Pokud budeme dodržovat pravidla, Vánoce zvládneme. Určitě ale ne v běžném režimu, myslí si ministr
Ačkoli na rozvolňování je brzy, kabinet připravuje plán rušení protiepidemických opatření. Jak bude vypadat, nastiňuje vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.