V Praze se opatření dodržují víc než jinde, rozvolňovat by se mohlo po krajích, navrhuje matematik
Počet nově nakažených koronavirem podle dat ministerstva zdravotnictví oproti minulým týdnům klesá. Klesl ale také počet provedených testů. Jaký vývoj předpovídají matematické modely pro další týdny? Tomáš Pancíř se ptá Reného Levínského, matematika z výzkumného centru IDEA na institutu CERGE-EI.
Poslechněte si celý rozhovor s matematikem Reném Levínským
Čtěte také
Google zveřejňuje data o pohybu lidí v Česku, z nichž je vidět, jak se mění chování lidí. Podle nejnovějších dat klesl výskyt lidí v obchodech a nákupních centrech o víc než polovinu, na pracovištích o 32 procent, na zastávkách o 40 procent. Jsou tyto rozdíly stále malé?
Jsou menší, než byly na jaře. Jaro byl velký úspěch, v té době klesala epidemie dramaticky, kdybychom se dostali do jarní situace, byli bychom na konci listopadu z nejhoršího venku.
Google zveřejňuje i data pro jednotlivé kraje. Zarazily mě velké rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky. V Praze jsou lidé v obchodech o 59 procent méně než obvykle, na stanicích veřejné dopravy o polovinu méně, v práci o 44 procent méně. Je to o pětinu, v případě práce až o třetinu víc, než je celorepublikový průměr. Potvrzují to i vaše data?
Je to tak. Vidíme, že v Praze to klesá nejrychleji, víc už to nejde, to je skvělé. Kdybych měl spekulovat, proč tomu tak je, prvním důvodem by mohlo být, že Praha byla zasažena nejhůř a lidé viděli, že je to opravdu problém. Pochopili, že je to důležité, a ubrali.
Druhý důvod je strukturální, v tom, jak město žije. Když v Praze zavřete restaurace, kina a divadla, lidé se moc neschází, lidé se v Praze na návštěvu moc nezvou. Naopak třeba ve Vsetíně se struktura chování lidí příliš nezmění kvůli tomu, že v Brně zavřeli divadlo. Tam je potřeba fungovat jinak, tyhle strukturální změny úplně nepomohou.
Hraje roli i to, že v Praze je jiná struktura zaměstnání?
Určitě ano, na druhou stranu jsou ale města problematičtější, protože ve městě je větší hustota obyvatelstva, plus mínus se to kompenzuje.
Bude-li vláda uvažovat o rozvolňování, je podle vás namístě rozvolňovat nejprve Prahu, nebo je Česká republika tak malá, že by se epidemie rychle přelila, a není to ta správná cesta?
Musíme brát Prahu jako jeden region včetně Středočeského kraje, ten index rizika epidemie je možné počítat po jednotlivých krajích. Z epidemiologického pohledu by dávalo smysl rozvolňovat jednotlivé kraje. Je to v určitém smyslu motivační.
Kdy by se měly otevírat školy? Je plošné testování dobrý nápad? A stihneme letos předvánoční nákupy? Poslechněte si celý rozhovor s Reném Levínským, matematikem z výzkumného centru IDEA na institutu CERGE-EI.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Slovenská policie ohrozila české vyšetřovatele. Možným důvodem jsou vazby na Rusko, říká novinář
-
Řehka odmítl Růžičkovo nařčení, že armáda sleduje opoziční politiky. Dokumenty vznikly v rámci cvičení
-
‚Oběť pro Babu Jagu.‘ Ruští vojáci odmítající bojovat proti Ukrajině čelí brutálním trestům, píše CNN
-
Decroix: Kdybych neměla pochybnosti, nezadávám audit. Nyní je klíčové vyřešit otázku původu bitcoinů