V Etiopii lidé žijí kávou

00810383.jpeg

Víte, že kolébkou kávy je africká Etiopie? Právě odtud se v 6. století našeho letopočtu rozšířila do Arábie, se kterou bychom původ kávy nejspíš spojovali. A cesta do Evropy? Ta byla dlouhá, v Anglii se poprvé objevila v roce 1601. O padesát let později byla v Oxfordu otevřena první kavárna. Potom se tento nápoj vydal na triumfální cestu světem a pěstování kávy se rozšířilo do Ameriky i Afriky. Ta nejlepší káva prý ale přesto dál pochází právě z Etiopie.

Blátivým svahem se drápu vzhůru. Boty mi těžknou červeným lepkavým blátem. Z vrcholku kopce je ale výhled na celé údolí pode mnou. Stráně jsou porostlé nízkými stromy s tuhými tmavými listy. Jsem ve vesnici Haursa Urabi, kde se prý pěstuje ta nejlepší káva v celé Etiopii. "Nenajdete tady jinou plodinu než kávu. Je zde pro ni to nejlepší podnebí i vhodná půda," říká majitel jedné z mnoha kávových plantáží Fika Dujirba a tvrdí, že všech svých pět set stromů před deseti lety vlastnoručně vysázel. Dnes, jak neopomene dodat, dávají tu nejlepší úrodu.

Fika Dujirba mi ukazuje svoji plantáž: zatímco některé stromy teprve kvetou bílými kvítky, jinde se už nalévají plody kávovníku skrývající dvě zelená jádra. Ani na jednom stromě nedozrávají plody ve stejnou dobu, proto se většinou musí sklízet ručně a pečlivě vybírat jen zralé, a tedy červené bobule. Jen pro zajímavost, průměrný kávovník urodí ročně asi dva tisíce kávových zrn, tedy asi jeden kilogram. Podobných farmářů, jako je Fika Dujirba, jsou v celé oblasti Yirga Chaffee dva tisíce. Většinou jsou to malá hospodářství, o která se starají sami majitelé se svými rodinami. I když z Etiopie se káva vyváží doslova do celého světa, místní farmáři třou bídu s nouzí.

"Pěstování kávy je náš jediný příjem a je to jen tak tak. Kilogram surové kávy dnes prodám za 5,5 birru, před dvěma lety to byly 4 birry. Od té doby ale zdražily všechny potraviny. Pro moji rodinu stačí výdělek jen na přežití," stěžuje si Fika Dujirba a při pohledu na chatrnou chýši přilepenou na svahu hory a ušmudlané děti kolem nemám důvod mu nevěřit.

Výkupní cena kávy přímo od pěstitele je tedy nejvýš deset korun za kilogram, jak zjišťuji později na internetu. V Česku je kilo takové kávy k mání za 500 až 600 korun, tedy až za šedesátkrát vyšší cenu. Mezi českým obchodem a samotným etiopským pěstitelem je ale celá řada překupníků a mezičlánků. Tím prvním mezičlánkem je třeba pan Aleme. Kávu nepěstuje. Je majitelem sušárny. Prostorné haly z vlnitého plechu, která skrývá několik hlučných strojů na zpracování kávových plodů. Tady končí úroda většiny pěstitelů z okolí. Kávové plody se omyjí ve vodě, důkladně se usuší na slunci a potom putují do speciálních strojů, kde se loupou. Sklad je plný žoků s vyloupanými zelenohnědými kávovými zrnky. Ptám se Alemeho, jestli se nějak liší v kvalitě. Nezaváhá ani na okamžik. "Kvalita je stejná, nijak se neliší. Všichni pěstují jeden druh - Yirgachafe. Je to ta nejlepší káva na světě."

Zase ta stejná písnička. Sebevědomí zdejším pěstitelům rozhodně nechybí. V čem ale je tajemství dokonalosti zdejší kávy? Vysvětlení nabízí Jusuf, předseda družstva, které drobné místní pěstitele sdružuje. "Tady v Yirga Chaffee pěstujeme kávu už přes padesát let. Většina naší produkce vzniká v malých rodinných farmách. Jinde mají velké plantáže daleko od lidí, chybí ten každodenní kontakt a péče. U nás lidé doslova se stromy žijí, chrání je a pečují o ně. To je základ naší kvality," říká Jusuf.

0:00
/
0:00