Udělali jsme všechno tak, abychom získali medaili. Máme skvělý vztah, přiznávají Siniaková s Macháčem

Díky vám poprvé na letošní olympiádě zazněla hymna. Katko, vy jste měla slzy v očích. To vám to v tu chvíli došlo, anebo vás doběhla naše státní hymna?

Kateřina Siniaková a Tomáš Macháč na nejvyšším stupínku se zlatými medailemi na krku|foto:Edgar Su, Reuters

Kateřina: Řekla bych, že to asi byla kombinace. Možná i to, že jsem měla štěstí to zažít podruhé. Poprvé jsem to vydržela, i když taky jsem měla slzy na krajíčku. Letos to opravdu bylo velice emocionální a hrozně moc jsem si to užila.

Vy jste, Tomáši, slzy potlačovat nemusel...

Tomáš: Ne, já tam byl pravý gentleman, rytíř na bílém koni. Já tam byl ten utěšovatel. (směje se)

Všimli jsme si. A teď samozřejmě se dostávám k tomu, co řeší celý tenisový a nejenom tenisový svět – a to je váš vztah. Vy jste řekl: „My jsme takoví profesionálové, že jsme se rozešli, abychom se mohli plně soustředit na tenis a medaili, což se podařilo.“ Takže toto je status quo, jo?

Tomáš: Určitě. Všechno, co jsem řekl, tak je pravda. Všechno jsme udělali tak, abychom získali tu medaili. A dívejte: máme zlatou medaili. A teď uvidíme, samozřejmě.

No a uvidíme co?

Tomáš: No, uvidíme, že uvidíme... (směje se)

Čtěte také

Klíčem k úspěchu je správná kombinace výdrže, trpělivosti a štěstí. „Stálo při nás!“ radují se zlaté tenistky

Kateřino, vy ho z toho nevyprostíte? Co uvidíme?

Kateřina: Uvidíme, že se budeme soustředit na další turnaje a budeme profesionálové. Náš soukromý život zůstane v soukromí. Jsme dospělí a myslím si, že tato cesta byla nádherná, a tak to bude pokračovat.

Řekněte mi ale jedno, jak těžké je pro top tenistu nějaký vztah vůbec mít? Nebo spíš pro dva top tenisty, jejichž turnaje se nemusí vždycky potkat?

Tomáš: Je to na jednu stranu dobré, že víme, co od toho druhého čekat, co mu probíhá hlavou. A na druhou stranu je to strašně náročné. Času, který trávíme tam, kde bychom chtěli, a ne jenom po turnajích, kde je hodně stresu a hodně emocí, je málo. Ale myslím si, že jsme to zvládali výborně a máme mezi sebou skvělý vztah, takže se to dá. Ale je to náročné.

Kateřino, nemůžete mi popsat, jak jste to dělali, když jste spolu chodili? Jestli jste to plánovali, že jste si vzali diář na rok dopředu? Říkali jste si, kde budou jaké turnaje... Jak to fungovalo?

Kateřina: Bohužel v tenisu nejde naplánovat vůbec nic dopředu, protože se to odvíjí pomalu ze dne na den. Samozřejmě, když máte nějaký žebříček, tak aspoň předběžně můžete vědět ty turnaje, ale i tak to není podmínka. Opravdu se to může vyvíjet ze dne na den, který turnaji si vyberete, kam pojedete, jak dohrajete, kdy skončíte, jestli vyhrajete. A pokud váš partner dělá to samé nebo je taky profesionál, má úplně stejnou situaci, takže kolikrát se to vůbec nescházelo.

Je opravdu náročné to nakombinovat, aby člověk nepodcenil tu profesionální dráhu, ale nechcete podcenit ani ten vztah. A pak nejde sedět jedním zadkem na dvou židlích. (směje se)

Čtěte také

‚Stav jsem nevnímal, hrál jsem to po paměti.‘ Macháč zařídil českému páru zlatý bod v super tie-breaku

Vy jste, Kateřino, řekla, že v mixu to táhne chlap. „Takže jsme vyhráli, utáhl to.“ Tedy na adresu Tomášovu. Ale mně nějak připadalo, když jsem se na vás dívala, jak hrajete ty debly, že větší boss na kurtu jste vy. To jenom tak vypadá?

Tomáš: To si beru osobně, tedy. (směje se)

Pardon. To není ženské spiknutí, Tomáši. (smějí se) Ale fakt, když jsem vám fandila, tak jsem si říkala, ona strategii toho deblu určuje...

Tomáš: Katka je daleko zkušenější, má hodně vyhraných grandslamů. Občas jsem se jí ptal, co se bude dít, abych se v tom poučil. Každopádně taky záleží na povaze. Já jsem spíš pohodář a Katka je emotivnější na kurtě, takže jsme se snažili sladit co nejlíp, abychom si tím oba vyhovovali, a myslím si, že se nám to podařilo a postupně jsme na tom pracovali. Já asi nikdy nebudu na kurtě působit jako nějaký boss, který tam bude něco určovat, protože to nemám v povaze. A ani takhle singla nebo debla nehraju. Sladili jsme se výborně a vydařilo se.

Kateřina: Singl a debl jsou rozdílné disciplíny a myslím si, že to je pak i znát. A že Tomáš už pocítil, že to je opravdu něco jiného.

Bavila jsem se s Bárou Krejčíkovou po Wimbledonu a ona mi říkala, že jí chybí čas na radost. Že by se ráda poradovala z toho titulu, ale není kdy. Protože jedna věc stíhá druhou a je toho opravdu hodně. Tak si říkám, kdybyste třeba chtěli zvolnit a nejezdili úplně všechny turnaje a řekli si: „Tak já budu hrát s menší intenzitou...“ Jestli to jde? Nebo se člověk takhle nikam nevyšplhá?

Čtěte také

Rituály za mě dělali trenéři. Královské rodiny se nesmíte dotknout, přibližuje šampionka Wimbledonu Krejčíková

Tomáš: Myslím si, že tahle medaile by si zasloužila určitě oslavit, ale upřímně jsem nepočítal s tím, že bych něčeho takového mohl dosáhnout. Tak mám přihlášený Montreal v Kanadě, kam letím zítra, a takový turnaj se nedá zrušit. Budu tam působit poprvé v kariéře. Takže na jednu stranu se tam těším, na druhou nemůžu mít všechno. Je to holt oběť, jak ten tenis máme nastavený, ale pracujeme s těmi kartami, které máme. Mrzí mě to, ale věřím, že až se vrátím po US Open, že si to určitě užijeme a oslavíme to dodatečně.

Dávají si Siniaková s Macháčem při hře signály? Jak těžké bylo soustředit se na mixový zápas po porážkách v deblech? A jak hráče poznamenalo náročné tempo olympijského turnaje v Paříži? Poslechněte si celý rozhovor.