Hru prožívám uvnitř, v obličeji ale nehnu brvou, přiznává vítězka Wimbledonu Vondroušová
Tenistka Markéta Vondroušová je v historii třetí Češkou, která si odvezla vítěznou trofej z dvouhry z Wimbledonu. Za vítězství prý vděčí klidné hlavě, kterou si na turnaji dokázala udržet, i lidem kolem sebe, kteří jí pomáhají mít nadhled. „Na zápasy jsem chodila bez tlaku, až v semifinále jsem byla hodně nervózní, více než ve finále,“ prozradila. Jaké pocity na kurtu zažívala, jaká byla večeře šampionů a opravdu si její trenér bude muset na tělo vytetovat jahodu?
Když jste v roce 2019 hrála finále v Grand Slamu, později jste řekla, že jste hodně myslela na svoji maminku. Řekněte nám o ní něco.
Máme mezi sebou velké pouto. Tehdy za mnou do Paříže přijela a já tam prohrála, celkově jsem si to finále moc neužila a myslím, že ani ona na Paříž nevzpomíná ráda, i když to tehdy vlastně byl úspěch.
Hodně jsme toho spolu prožily, podporuje mě od mých začátků a vím, že kdybych teď řekla, že už mě tenis nebaví, pomohla by mi a řekla, že vymyslíme něco nového, co bych mohla dělat.
Kdy jste začala věřit v to, že jste dobrá tenistka?
Úplně nevím, kdy se něco zlomilo. Každý o sobě občas pochybuje, jestli na to má, do toho jsem za sebou měla dvě operace, tak bylo všechno nejisté. Myslím, že jsem nad tím nijak zvlášť nepřemýšlela a pokračovala zápas od zápasu.
Když jsem pak ve Wimbledonu začala postupovat, tak jsem si uvědomila, že už to začíná být velké. A pak jsem najednou šla na semifinále se Svitolinovou, na tom zápase jsem byla nejvíc nervózní.
Víc nervózní než na finále?
Ano. Ten tlak, že bych mohla být ve finále, byl větší než to samotné finále, i když při něm jsem byla samozřejmě také hodně nervózní. Uklidňovalo mě ale to, že ani Svitolinová ještě finále nehrála. Když jsme vlezly na kurt, všechno ze mě spadlo.
Čtěte také
Teď proti mně sedí sympatická holka s krásnýma očima a šťastným úsměvem, ale kdybych stála proti vám na kurtu, možná bych se vás bála. Máte odmalička při tenise tak zarputilý výraz?
Ano, když jsem byla malá, trenéři si mysleli, že mě to asi nebaví. Přitom mě to bavilo moc a sama jsem nevěděla, proč se tak tvářím. Teď si myslím, že je pro mě důležité emoce držet, že je to můj klíč k tomu, abych hrála dobře.
Znamená to, že hrajete, ale neprožíváte to?
Já to prožívám, ale uvnitř.
Jaký byl zásadní bod v její kariéře a opravdu si její trenér na tělo vytetuje jahodu? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Markéta Vondroušová si kolem sebe našla tým, který jí sedí, říká Jaroslav Plašil
Pomůže Markétě Vondroušové ve finále Roland Garros hra levou rukou?
-
Úspěch mi dojde později, teď se připravuji na Wimbledon a olympiádu, nepolevuje Barbora Krejčíková
Tenistce Barboře Krejčíkové se podařil historický výkon, když vyhrála Roland Garros ve dvouhře i čtyřhře. Na Radiožurnálu si s ní exkluzivně povídala Andrea Hlaváčková.
-
Během zápasu jsem se držela dobře, jsem pořád konkurenceschopná, říká Strýcová
Barbora Strýcová patří mezi světové tenisové jedničky. Čeká ji poslední Wimbledon a US Open před ukončením kariéry. Jak po tříleté pauze prožívá návrat na kurt?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor


O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.