Na tréninku nezjistíte, jak na tom doopravdy jste. Během zápasu jsem se držela dobře, jsem pořád konkurenceschopná, říká Strýcová

25. květen 2023

Barbora Strýcová patří mezi světové tenisové jedničky. V roce 2019 vyhrála v ženské čtyřhře v jejím milovaném Wimbledonu, o dva roky později ohlásila konec kariéry. V březnu tohoto roku sdělila, že se krátkodobě vrátí a odehraje oblíbené turnaje: „Končím kvůli sobě, mám to tak nastavené. Plánovanými turnaji chci udělat za svou kariérou tečku,“ říká o comebacku na trávník. Jaký byl návrat po covidu a těhotenství? A jak moc je pro ni vítězství důležité? Poslechněte si rozhovor.

Máš za sebou úspěšné turnaje v Madridu a v Římě, média hlásí povedený comeback Strýcové. Jak se cítíš?

Dobře. Absolutně jsem nevěděla, do čeho jdu. Nehrát skoro tři roky a neúčastnit se turnajů, to je dlouhá doba. Těžko se pouze z tréninku hodnotí, jak na tom jsem. I na trénincích jsem se cítila dobře, ale jít pak na ostrý zápas je vždy něco úplně jiného. Takže jsem se toho trochu bála. 

Ale první zápas v Madridu byl úžasný. Držela jsem se, byla jsem konkurenceschopná a to byla pozitivní zpráva. Také bylo v něčem hezké vidět, že nejsem nervózní jen já, ale i protihráčky. Třeba když jsem hrála s Marynou Zanevskou, tak to vypadalo, že je z toho, „že jde hrát s tou mámou“, snad nervóznější, než jsem byla já. A zrovna tento zápas jsem pak vyhrála.

Dřív byl jenom tenis. Teď je nejdřív Vincent, potom tenis. Hraje se s touto mentální výbavou jinak?

Samozřejmě. Ty priority jsou úplně jiné.

Ale s nastavením, že o nic nejde, se hrát tenis asi nedá, že?

Nedá. Asi by pak bylo zbytečné vůbec chodit na zápas. Já jsem hodně emotivní člověk a tak mi pořád na vítězství hodně záleží. Když jedu na zápas, tak chci vyhrát už jen kvůli tomu, kolik je za tím práce a odříkání.

Čtěte také

Ta touha po vítězství tam je, i když mám teď dítě. Není mi to absolutně jedno, ale zároveň mě některé věci, které mě dřív rozčilovaly, dnes už tolik nevadí.

Například?

Třeba když zkazím forhend kros. Ale když pak zápas pokračuje ještě několik hodin, tak už zase emoce a nervy pracují.

Letošním Wimbledonem chceš ukončit kariéru. Je přesto nějaká možnost, že se nerozloučíš a budeš pokračovat?

Ne, vůbec žádná. Nekončím kvůli covidu nebo těhotenství, ale kvůli sobě, mám to tak nastavené a už dál nechci. Na plánované turnaje jedu, protože jsou moje oblíbené a já to jimi chci uzavřít, udělat za svou kariérou tečku. Chci si to udělat pěkné.

Jaké to je na Wimbledonu?

Čtěte také

Magické. Dopadá to na mě, i když o tom jen mluvím. Když tam přijedeš, otevře se velká brána a ta historie na tebe foukne. Každé ráno, když se procházím po areálu, pozoruji pracovníky, kteří se starají o kurty. Každý má svůj trávník a pečuje o něj jako o svou zahrádku, řeší, o kolik vyrostla tráva, jestli je to moc, nebo málo…

Tu atmosféru nejde popsat, dokud to sama neuvidíš. Wimbledon je pro mě nejdůležitější turnaj na světě a zažila jsem tam i ty nejdůležitější momenty.

Jaké momenty to byly? Jak probíhá dopingová kontrola a co chce Barbora Strýcová dělat po ukončení kariéry? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , mga

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.