Třináct let v hladomorně s hady a štíry strávil arménský světec Řehoř Osvětitel. A přežil

Pode mnou zeje díra do hloubky šesti metrů. Je to jakýsi komín opatřený železným žebříkem, po němž právě stoupají nahoru turisté. Vypadá to opravdu nebezpečně, a tak při cestě dolů oceňuji, že je možné se v úzkém průchodu zapřít zády o stěnu.

Sestup do kobky, kde třináct let věznili svatého Řehoře, působí nebezpečně|foto:Martin Dorazín,Český rozhlas

Pohled nahoru ani dolů nepatří k nejpříjemnějším, a kdo trpí klaustrofobií, neměl by sem asi vůbec chodit. Odměnou za nebezpečnou cestu do hladomorny je její nádherná akustika. I když tu asi zdejší nejslavnější vězeň příliš ocenit nedokázal.

Zázrak s pavoukem

„Řehoř strávil v této studni 13 let a bez újmy na zdraví to přežil. Musíme si uvědomit, že na dně mu dělali společnost hadi a štíři,“ popisuje podmínky, které v hladomorně panovaly ve 3. století po Kristu průvodkyně paní Vartuhi. Když sem člověka hodili, obyčejně si přelámal kosti, uštknul ho had nebo prostě umřel hlady.

Gruzínci věří, že Kristův plášť chrání jejich město před všemi útrapami

• Upravit
• Smazat

Už tisíc šest set let přitahuje křesťanské poutníky podivný příběh Kristova pláště, který je prý ukryt hluboko v podlaze katedrály v gruzínském městě Mccheta. Kdysi to bylo dokonce hlavní město Gruzínského království. Dnes tam přísní duchovní každý den hlídají, zda jsou příchozí dost konzervativně oblečeni. Pokud ne, odmítají je vpustit do chrámu.

Nebyly to ale jen modlitby, které Řehořovi zachránily život. Nad hlavním oltářem této podzemní kaple je dodnes vidět otvor, kudy mu shazovali potraviny – arménský lavaš a vodu.

A aby stráž tento malý otvor neobjevila, tak ho každou noc zakryl svou sítí pavouk. Proto je také dodnes v Arménii považován za posvátného tvora. Jeho obrovskou moderní uměleckou podobu můžete najít dokonce i na jednom z jerevanských náměstí.

Krutovládce s prasečím rypákem

To jsme ale v polovině příběhu. Řehoře do kobky uvrhl král Tiridates, arménsky Trdat Veliký. Ten se dozvěděl, že Řehoř je synem vraha jeho otce. Hlavně mu ale vadilo, že je tajným křesťanem.

Podle pověstí nechal krutý panovník nedaleko odsud rozčtvrtit 37 křesťanských panen. Trest na sebe ale nedal dlouho čekat. „S králem Tiridatem se začaly dít divné věci. Podle legendy obrostl srstí a jeho tvář se proměnila v prasečí rypák,“ vypráví průvodkyně.

17 fotografií

Řehoř Osvětitel

Jeho sestra, tehdy už také tajná křesťanka, mu poradila, aby chce-li se vyléčit, propustil Řehoře, začal se modlit, držel půst a přijal křesťanství. Potíž byla v tom, že nikdo nevěřil, že by Řehoř mohl 13 let v hladomorně přežít.

Symbol Arménie přežil dvě tisíciletí. Helénský chrám v Garni jezdí obdivovat turisté z celého světa

• Upravit
• Smazat

Arménie je nejstarší křesťanská země na světě. Její dějiny ale sahají mnohem dál - do dob, kdy se psalo klínovým písmem, které vystřídala písmena řecké a arabské abecedy. Arménie byla součástí helénské civilizace a z té doby se zachoval jediný pohanský chrám. Najdete ho asi 30 kilometrů od hlavního města Jerevanu ve vesničce Garni.

„Když otevřeli poklop a zavolali ‚Řehoři!‘, k údivu i hrůze všech se světec ozval. Na laně vytáhli člověka s černou tváří, vyhublého na kost, ale živého. To byl jeho první zázrak. Řehoř pak pokřtil celý arménský národ a nechal pohřbít 37 mučednic. A Arménie jako první země na světě v roce 301 přijala křesťanství jako státní náboženství.“

Vítězství kříže

To, co utrpení svatého Řehoře Osvětitele v této kobce předcházelo, je hodně dlouhá a spletitá historie plná úkladů a násilí. Je to historie soupeření Peršanů a Římanů, jejich zoroastrických i římských bohů a raného křesťanství.

Křesťanská víra v Arménii nakonec zvítězila a Řehoř se stal první hlavou Arménské apoštolské církve. Podzemní hladomorna, kde ho věznil král Tiridates, je dodnes jedním z nejsvětějších míst v zemi a lidé se sem chodí modlit.

Klášter Chor Virap ukrývá jedno z nejposvátnějších míst v Arménii|foto:Martin Dorazín,Český rozhlas