Symbol Arménie přežil dvě tisíciletí. Helénský chrám v Garni jezdí obdivovat turisté z celého světa

12. září 2018
Chrám v Garni postavili v 1. století našeho letopočtu. Poničilo ho zemětřesení v druhé polovině 17. století, ale v 70. letech 20. století byl znovu obnoven.

Arménie je nejstarší křesťanská země na světě. Její dějiny ale sahají mnohem dál - do dob, kdy se psalo klínovým písmem, které vystřídala písmena řecké a arabské abecedy. Arménie byla součástí helénské civilizace a z té doby se zachoval jediný pohanský chrám. Najdete ho asi 30 kilometrů od hlavního města Jerevanu ve vesničce Garni.

K chrámu pohanskému boha Mitry je ovšem nejprve potřeba vystoupat po 30centimetrových, a tedy značně nepohodlných schodech. Stavba, kde byly vykonávány i lidské oběti, pochází z prvního století našeho letopočtu. Provází mě po ní arménská filoložka Syu Badawiová, která upřesňuje, že oběťmi byli tehdy hlavně malí chlapci.

Arménii po nedávné revoluci ovládlo veselí. Tanec na barikádě si zkusili i herci z českého divadla

Protesty v Arménii, jak je zachytilo litvínovské Docela velké divadlo

Sametová nebo také bílá revoluce – tak nazvali arménští demonstranti převratné události posledních týdnů v zemi ležící ve stínu biblické hory Ararat. Byla to ale také revoluce veselá, se zpěvy a tanci. A tak si ji také zapamatuje i divadelní soubor z Česka, který se k převratným událostem přimotal úplnou náhodou.

Královské letní sídlo

Dnes bychom chrám přirovnali k trochu většímu obýváku, v tehdejším měřítku šlo ovšem o obrovskou stavbu. Na šířku má asi pět metrů, na délku odhadem deset. Výška už ale paneláková není – ke stropu je to asi pět nebo šest metrů. Otvorem vysoko nad našimi hlavami sem proniká denní světlo.

Helénský chrám je obklopen sloupořadím, jak bylo u antických staveb obvyklé, a nemá žádná vrata ani dveře. Možná proto si z chrámu arménský král udělal svou letní rezidenci. Nikdy tu ovšem nepřespával. Pouze tu přijímal návštěvy a pořádal hostiny. Večer se zase vracel do svého hlavního sídla.

Na některých kamenech se dodnes zachovaly arabské nápisy, které svědčí o útocích nepříjemných sousedů.

Symbol Arménie povstal z prachu

Pohanský chrám v Garni stojí na vysokém ostrohu nad kaňonem sahajícím do hloubky několika set metrů. Jako v každém správném kaňonu i tady dole teče divoká řeka.

Horskému jezeru Sevan v Arménii hrozil zánik. Zachránil ho vzácný pstruh

Z ostrova, který je už dávno poloostrovem, se otevírá panorama celého jezera Sevan

Arménie je malá, ale hrdá zakavkazská země, oplývající mnoha přírodními krásami. Leží na pomezí Evropy a Asie, na hranicích s Íránem a Tureckem. Tato poloha utvářela charakter zdejší neobyčejné krajiny, lidí i staré křesťanské kultury. Její pozůstatky najdeme například v okolí jezera Sevan.

Dříve šlo o hustě obydlenou oblast. Chrám pohanského boha Mitry byl součástí palácového a pevnostního komplexu. Všechny stavby ale vzaly za své při zemětřesení v roce 1679. Samotná svatyně byla obnovena až v 70. letech minulého století.

Ve vesnici Garni kromě pohanského chrámu boha slunce nic jiného není, ale i tak návštěva tohoto místa stojí za to. V létě sem proudí davy turistů z celého světa. Tento nádherný chrám se totiž stal jedním ze symbolů Arménie.

autor: Martin Dorazín|zdroj: Český rozhlas