Tchaj-pej žije naplno i po západu slunce. Na dobré jídlo můžete zajít třeba do tržnice Guangzhou
Tržnice jsou neodmyslitelně spjaty s asijskou kulturou. Lidé se tam potkávají, hrají hry a v neposlední řadě taky jedí. Na nočním trhu Guangzhou v Tchaj-peji si můžete dát třeba zmrzlinu, která chutná jako tofu, nejrůznější druhy masa, ale i nakládané houby a nepřeberné množství ovoce. A kdo nemá hlad, tak si tam může zahrát třeba bingo.
Přecházím rušnou ulici nedaleko centra Tchaj-peje. Všude jsou motorky, auta a taky stánky s nejrůznějším jídlem. Je večer a nade mnou svítí velký neonový nápis Guangzhou označující známou noční tržnici.
Všude na sebe navzájem pokřikují lidé, ať už stánkaři mezi sebou, nebo zákazníci, kteří si objednávají jídlo. Stánků s jídlem jsou na tržnici Guangzhou desítky. Člověk si může vybrat jak z různých druhů masa, tak z vegetariánských pokrmů například z hub.
Jak chutná noční Tchaj-pej
U jednoho takového, který nabízí marinované houby, stojím s Isaiou z Řecka. Snaží se smlouvat, ale vypadá to, že nakonec s cenou souhlasí. Teď už stačí si jenom vybrat omáčku. V nabídce je pálivá, citronovo-pepřová, kari nebo s mořskou řasou. Stánkař houbu nakrájí, pomaže omáčkou a horkovzdušnou pistolí ji opálí. Pak už stačí jen přidat koření a může se jíst.
„Je to pálivé, ale neuvěřitelně chutné,“ říká Isaia. Nejdříve byla k jídlu z nočního trhu skeptická, ale nakonec prý neodolala. „Jídlo, které jsem si tady dala, zejména houby, bylo excelentní. A nevěřím lidem, kteří říkají, ať si nedáváte jídlo na trzích. I když maso nebo hmyz bych si asi nedala,“ připouští.
Tržnice skoro bez turistů
Tržnice ale nenabízí jenom pokrmy. Nechybí taky například obchody s oblečením, plakáty s filmovými hvězdami, kosmetické salóny nebo třeba kadeřnictví. Typické jsou taky stánky, kde si můžete zahrát nejrůznější hry.
Hlouček lidí všech generací znamená, že se tady hraje bingo. Kromě Tchajwanců jsou tu taky turisté. Kim z Jižní Koreje jezdí na ostrov opakovaně a v tržnici není poprvé.
„Chodí sem hodně místních a je tu velký výběr jídel – od stánků s masem, mořskými plody, zmrzlinou, která chutná jako tofu, nebo ovocnými nápoji,“ popisuje. „Není tu moc stánků se suvenýry a obecně to není moc turistické, takže oproti místním trhům, na kterých jsem byl, je to opravdu jiné.“
Podobných tržnic jsou v Tchaj-peji desítky a na celém Tchaj-wanu možná stovky. Pro Středoevropana jsou možná trochu chaotické, ale místní jídlo rozhodně stojí za ochutnání.
Související
-
Tchaj-wan je domovem čaje, už sto let se tam ale pěstuje také káva. Ochutnejte s námi
Tchaj-wan je světoznámý díky polozelenému čaji oolong. Stále běžněji si ale na ostrově můžete dát i kávu z místní produkce. Čemu dávají přednost sami Tchajwanci?
-
Chcete dostat vzkaz od boha? Stačí si v chrámu Longshan v Tchaj-peji hodit dvěma dřevěnými půlměsíci
Chrám Longshan vybudovali čínští imigranti před stovkami let, přežil zemětřesení i požáry. Spojuje věřící tradičních čínských náboženství, ale i obyvatele čtvrti Wanhua.
-
Železo nemáme, zato čínských bomb dost. V tchajwanském Ťin-menu z nich vyrábějí prvotřídní nože
Na souostroví Ťin-men se přirozeně málo vyskytuje železo, i tak se v tomto tchajwanském okresu daří výrobě ocelových nožů a sekáčků. Jsou z bomb, které tam vystřelila Čína.
