Chcete dostat vzkaz od boha? Stačí si v chrámu na Dračí hoře v Tchaj-peji hodit dvěma dřevěnými půlměsíci

Červené lampiony, draci, zlaté rybičky a všudypřítomná vůně vonných tyčinek. Chrám Longshan na Dračí hoře v historické části Tchaj-peje vybudovali čínští imigranti před stovkami let a od té doby přežil zemětřesení i požáry. Je důležitým místem setkávání – spojuje stoupence tradičních čínských náboženství, ale i obyvatele čtvrti Wanhua. Místní se o chrám starají a na oplátku můžou být ve spojení s bohem.

Meditační hudba, jezírko se zlatými rybkami a vodopádem a všudypřítomní draci a další postavy čínské mytologie. Pod typickou střechou ve tvaru pagody se nachází několik menších staveb a centrální dvůr. Tak vypadá jeden z nejstarších chrámů v Tchaj-peji. Postavili ho imigranti z pevninské Číny, kteří na Tchaj-wan přišli v polovině 18. století.

Chrám Longshan spojuje místní komunitu, která se o chrám po stovky let stará, a zároveň se v něm schází stoupenci tradičních čínských náboženství i buddhismu

Chrám pojmenovali Longshan, v překladu Dračí hora. Od té doby přitahuje stoupence taoismu, konfucianismu nebo buddhismu. „Chodím sem, když mám nějaké složitější období nebo nevím, jakým směrem se mám v životě ubírat. Bůh mi pomáhá najít odpovědi na moje otázky,“ říká Natali.

Neodmyslitelnou součástí tchaj-wanských chrámů je pálení vonných tyčinek ve velkých kamených nádobách. Provoňují celý chrám.

Všímám si, že jedna z návštěvnic nad nádobou provádí jakýsi rituál s korálkovým náramkem. „Třikrát s náramkem zakroužíte nad dýmem z tyčinek a požádáte boha, aby vás chránil,“ vysvětluje Denny.

Čtěte také

Zeptej se boha

Zatímco si povídáme, žena vedle nás hází na zem vyboulené dřevěné půlměsíčky červené barvy, vypadají jako vanilkové rohlíčky.

Nejedná se ale o žádnou hru, jak se může na první pohled zdát. To, jak půlměsíčky dopadnou na zem, určí, jestli bude mít člověk štěstí a promluví si s bohem. „Vezmete si dva půlměsíčky, řeknete bohu svoje jméno, datum narození, kde bydlíte a hodíte je na zem,“ vysvětluje mi Rebecca, která do chrámu chodí už několik let.

„Toto znamená ano, protože dopadly na zem každý jinou stranou. Poté, co se zeptáte na to, co vás zajímá, si tady z nádoby vytáhnete jednu tyčku,“ pokračuje a se zavřenýma očima vytahuje předmět, který připomíná kouzelnickou hůlku. Na tyčce je vyryté číslo 59.

Pokud půlměsíčky dopadnou na zem každý jinou stranou, můžete bohu položit svoji otázku

Čas je nejlepší učitel

Poté Rebecca přistupuje k dřevěné skříni s očíslovanými zásuvkami a otevírá tu s číslem 59. Je v ní bloček s papírky a na nich její odpověď. „Je to v mandarínštině. Nebudu vám říkat, na co jsem se boha ptala, ale tady stojí, že po období smůly se mi bude zase dařit,“ prozrazuje a dodává, že ne vždy jsou odpovědi tak zřejmé.

„Když nevíte, co vám chce bůh říct, tak můžete jít za učitelem, který vám odpověď vyloží. Podle mě se ale můžou mýlit. Někdy vám může trvat i několik let, než pochopíte, co vám vlastně chtěl bůh říct,“ vysvětluje Rebecca.

Původní stavbu z 18. století několikrát poničily požáry, zemětřesení nebo nálety během druhé světové války. Tchaj-wanci chrám na Dračí hoře ale pokaždé obnovili a dodnes je důležitou součástí života místních obyvatel.

autoři: Marcel Faltys , and
Spustit audio

Související