Tasemnice už není žádné zlo, paraziti jsou součástí našich životů, objasňuje parazitolog Lukeš

Hnutí Brontosaurus otevírá vědeckou laboratoř v malé severoindické vesnici Mulbekhu. U otevření školní laboratoře byla i Lucie Výborná s Juliem Lukešem z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Když se otevírají podobné laboratoře za české peníze v zahraničí, tak se člověk ptá, jak dlouho to vydrží. V Africe je můj pocit negativní, zkolabuje to. Zatímco tady je celkový pocit, že se to udrží. A to mě naplňuje pocitem, že to za to stojí,“ věří Lukeš.

Škola v Mulbekhu funguje od roku 2009 a pořád se vylepšuje. Kolik géniů pochází z takovýchto malých míst?

Čtěte také

Dnes tady byl zmíněný indický nositel Nobelovy ceny, který pochází z této oblasti. Takže géniové pochází z malých vesnic. Třeba jedna z věcí, která se ve vědě hodně změnila, je, že je takzvaný open access, to znamená, že jakýkoliv článek publikujete v luxusním drahém časopise, tak si ho může otevřít za určitých okolností i Ind v poslední vesnici. Takže systém se maličkým vesnicím na konci světa otevírá. Na druhé straně bych to nepřeceňoval, myslím si, že ten krokový postup ve vzdělání přeci jenom vytváří génia.

Jak vypadají parazitologické expedice?

Máme spoustu krabiček, média, mikroskop, různé lampy. Pro místní se bizarním způsobem pohybujeme, něco chytáme, vykopáváme myši z děr, snažíme se dostat do hnízd ptáků. Sbíráme, co nás napadne.

Ze všech organismů na naší planetě je většina parazitů. Každý v sobě máme parazita, všude jsou paraziti.

Můžete být konkrétní? Zkuste mi říct něco o poslední expedici.

Poslední expedice byla v Mexiku v březnu. Tam jsme se zaměřili na mořské prvoky, kteří se jmenují Diplonemy a které se nepodařilo v Americe nikomu izolovat. A nám se to povedlo. Je to první izolát tohoto prvoka z celých Amerik. Myslíme si, že se to bude hodit v budoucnosti.

Co s tím bude dál?

Snažíme se zjistit, proč je tak úspěšný v oceánu, zjišťujeme, co by to mohlo přinést užitečného. Teď máme jeden velký objev, o kterým nesmím mluvit, ale můžu ho naznačit: Centrální dogma molekulární biologie je, že z DNA se udělá RNA, a z RNA se udělá bílkovina a ten gen někde končí.

A my jsme zjistili, že jedna taková divná buňka to dělá všechno hodně jinak. Což je zásadní, protože to je genetický kód, který se považoval na neměnný. Ale my teď máme jednu takovouhle maličkou mršku, která si to všechno dělá proti všem pravidlům. A možná jsme přišli na to, jak to dělá.

Takže bychom se bavili o objevu světového významu?

To by mohlo platit, když se nám to podaří publikovat v kalibrovém světovém časopise. Maličko přeskakuju, ale už vím, že se to hodně lidem líbilo.

Parazitolog Julius Lukeš během rozhovoru s Lucií Výbornou

Dá se laikovi vysvětlit, co všechno parazitologie obsahuje?

Laicky bych řekl, že koncept parazitů jako něčeho zlého se mění. Mimochodem ze všech organismů na naší planetě je většina parazitů. Každý v sobě máme parazita, všude jsou paraziti. Protože parazitický způsob života je strašně výhodný. Ve chvíli, kdy naskočíte na to, že někdo vás živí, tak se toho nechcete zbavit.

Čtěte také

Všichni znají tasemnici, která je vnímaná jako zlo. Ona byla zlo před sto lety, teď už není, protože tasemnice si z nás bere vitamíny a živiny, kterých máme nadbytek. Před sto lety jsme jich měli nedostatek. Takže parazitologie se předefinovává a zjišťuje se, že paraziti jsou důležitou součástí našich těl a životů. My jsme je vyhnali, a to nám přineslo spoustu problémů typu alergií, zánětů střev.

Takže je dobré, aby si lidé uvědomili, že paraziti nejsou žádné zlo. Samozřejmě nechcete mít třeba trypanozomu spavičnou v krvi, ale je hodně dobrých parazitů. To bych rád sdělil.

Proč jsou průjmy benefiční a výhodná záležitost? A jaká jsou místa, která ho pro expedice lákají? Poslechněte si celý rozhovor s parazitologem Juliem Lukešem.

autoři: Lucie Výborná , prh
Spustit audio

Související