Nadužíváním antibiotik plodíme odolné bakterie. Zabíjejí u nás víc než autonehody, varuje infektolog

9. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Infektolog Milan Trojánek

S těžkými antibakteriálními vahami doporučuje Milan Trojánek lékařům i samotným nemocným šetřit. „Pokud víme, že nás bolí v krku, že máme bakteriální angínu a ta bakterie je citlivá na pecinilin, tak by bylo velkou chybou podat širokospektrální antibiotikum, protože tím ovlivníme střevní mikroflóru,“ upozorňuje pedagog a infektolog pražské Fakultní nemocnice Bulovka na jeden z jejich problémů. Kde se objevují multirezistentní bakterie a co proti nim může společnost dělat?

Rád přednášíte o nadužívání antibiotik, to je vaše parketa. Čím dál častěji se objevují zprávy o rezistenci, tedy odolnosti bakterií vůči podávaným antibiotikům – tohle ještě platí? A jak dlouho ještě to bude platit?

Bohužel platí a bojím se, že to je naše smutná budoucnost, pokud s tím něco neuděláme. Ukazuje se, že běžně se vyskytující bakterie ve společnosti i v nemocnicích získávají tu rezistenci více a více. Bohužel zde není optimistický zvrat k lepšímu a pravdou je, že k tomu významně přispíváme – jak pacienti, tak i my lékaři. Je to jedno z témat, které je v medicíně extrémně důležité.

Čtěte také

Když říkáte „my lékaři“, tak který obor je předepisuje nejčastěji?

Samozřejmě bude hodně záležet na tom, jestli se jedná o předepisování antibiotik u pacientů, kteří jsou v nemocnici, nebo kteří jsou doma a jsou léčení jako ambulantní pacienti. Tam je naprosto zásadní role praktických lékařů. Musím říci, že opravdu řada z nich se vzdělává a snaží se v tom výrazně zlepšovat. Tam některé optimistické trendy už i vidíme.

Co se týká nemocnic, tam je to napříč spektrem a jsou to mnohdy už i ty jiné infekce, které nás tam trápí. Často se mě pacienti ptají, kde vlastně je ta hmatatelná antibiotická rezistence, že ‚já jsem se s tím nesetkal, že by byla nějaká bakterie rezistentní‘ – tak právě je v těch nemocnicích.

Dnes a denně vídáme, že pacient, který nakonec skončí na jednotce intenzivní péče, dostane multirezistentní infekci. A v České republice umírá více lidí na rezistentní infekce než během autonehod. Je to téma, které je velmi, velmi důležité.

Čtěte také

Co s tím?

To hlavní, co začalo fungovat v zahraničí, je celý takový komplexní program, který se nazývá zvláštním slovem antibiotický stewardship. Je to vlastně snaha začít pracovat s antibiotiky správně. Mělo by to začít jak edukací pacientů, aby věděli, že antibiotika nejsou léky na všechno a že bychom si je měli chránit na závažné stavy, ale zároveň i vzděláváním lékařů, případně i auditem předepisování a víceméně takovou velkou intervencí pro to, aby se s těmi antibiotiky zacházelo správně.

Na co tedy antibiotika vůbec nejsou?

V běžné komunitní praxi se často setkáváme s tím, že pacient, který má rýmu, kašel a teplotu, což je s největší pravděpodobností nějaká virová infekce, dostane antibiotika. Právě ty respirační infekce jsou nejčastější příčinou nadužívání antibiotik. Vidíme to ostatně v době covidu, úplně stejně.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.