Nadužíváním antibiotik plodíme odolné bakterie. Zabíjejí u nás víc než autonehody, varuje infektolog
S těžkými antibakteriálními vahami doporučuje Milan Trojánek lékařům i samotným nemocným šetřit. „Pokud víme, že nás bolí v krku, že máme bakteriální angínu a ta bakterie je citlivá na pecinilin, tak by bylo velkou chybou podat širokospektrální antibiotikum, protože tím ovlivníme střevní mikroflóru,“ upozorňuje pedagog a infektolog pražské Fakultní nemocnice Bulovka na jeden z jejich problémů. Kde se objevují multirezistentní bakterie a co proti nim může společnost dělat?
Rád přednášíte o nadužívání antibiotik, to je vaše parketa. Čím dál častěji se objevují zprávy o rezistenci, tedy odolnosti bakterií vůči podávaným antibiotikům – tohle ještě platí? A jak dlouho ještě to bude platit?
Bohužel platí a bojím se, že to je naše smutná budoucnost, pokud s tím něco neuděláme. Ukazuje se, že běžně se vyskytující bakterie ve společnosti i v nemocnicích získávají tu rezistenci více a více. Bohužel zde není optimistický zvrat k lepšímu a pravdou je, že k tomu významně přispíváme – jak pacienti, tak i my lékaři. Je to jedno z témat, které je v medicíně extrémně důležité.
Čtěte také
Když říkáte „my lékaři“, tak který obor je předepisuje nejčastěji?
Samozřejmě bude hodně záležet na tom, jestli se jedná o předepisování antibiotik u pacientů, kteří jsou v nemocnici, nebo kteří jsou doma a jsou léčení jako ambulantní pacienti. Tam je naprosto zásadní role praktických lékařů. Musím říci, že opravdu řada z nich se vzdělává a snaží se v tom výrazně zlepšovat. Tam některé optimistické trendy už i vidíme.
Co se týká nemocnic, tam je to napříč spektrem a jsou to mnohdy už i ty jiné infekce, které nás tam trápí. Často se mě pacienti ptají, kde vlastně je ta hmatatelná antibiotická rezistence, že ‚já jsem se s tím nesetkal, že by byla nějaká bakterie rezistentní‘ – tak právě je v těch nemocnicích.
Dnes a denně vídáme, že pacient, který nakonec skončí na jednotce intenzivní péče, dostane multirezistentní infekci. A v České republice umírá více lidí na rezistentní infekce než během autonehod. Je to téma, které je velmi, velmi důležité.
Čtěte také
Co s tím?
To hlavní, co začalo fungovat v zahraničí, je celý takový komplexní program, který se nazývá zvláštním slovem antibiotický stewardship. Je to vlastně snaha začít pracovat s antibiotiky správně. Mělo by to začít jak edukací pacientů, aby věděli, že antibiotika nejsou léky na všechno a že bychom si je měli chránit na závažné stavy, ale zároveň i vzděláváním lékařů, případně i auditem předepisování a víceméně takovou velkou intervencí pro to, aby se s těmi antibiotiky zacházelo správně.
Na co tedy antibiotika vůbec nejsou?
V běžné komunitní praxi se často setkáváme s tím, že pacient, který má rýmu, kašel a teplotu, což je s největší pravděpodobností nějaká virová infekce, dostane antibiotika. Právě ty respirační infekce jsou nejčastější příčinou nadužívání antibiotik. Vidíme to ostatně v době covidu, úplně stejně.
Související
-
Když antibiotika nezabírají... Lékaři bez hranic otevírají mikrobiologické laboratoře po celém světě
Lékaři bez hranic se po světě snaží otevírat nové mikrobiologické laboratoře. Chtějí tak pomoct s bojem proti antibiotické rezistenci neboli odolnosti organismu vůči lékům.
-
Spotřeba antibiotik roste. Lékaři varují před jejich...
Lékárny a nemocnice v Česku loni nakoupily téměř 15 milionů balení antibiotik. Je to zhruba o 150 tisíc více než v předcházejícím roce. Zvýšila se i spotřeba antibi...
-
Papírem proti koronaviru? Čeští vědci vyvinuli aktivní papír, který zabíjí bakterie, kvasinky a viry
Čeští vědci vyvinuli papír, který dokáže zahubit virus SARS-Cov 2, bakterie i kvasinky. Trikem je jemný bílý prášek z dílny Jiřího Sobka z Ústavu chemických procesů AV...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka