Svobodomyslná Toyen okouzluje v Paříži i více než 40 let po smrti

Toyen se věnovala se kresbě, kolážím, poezii i ilustracím. Její díla cestují, vyvolávají obdiv a zájem i 42 let po její smrti. Po Praze a Hamburku jsou teď k vidění v Muzeu moderního umění v Paříži. 

Ředitelem pařížského Muzea moderních umění, které sídlí naproti Eiffelově věži, je Fabrice Hergott: „Je to nejvýznamnější česká umělkyně 20. století a zároveň jedna z největších osobností surrealismu. Myslím, že to bude pro návštěvníky velké překvapení a objev. První reakce, které máme od návštěvníků, jsou nadšené a velmi pozitivní. Lidé žasnou nad její svobodomyslností, odvahou a originalitou.“

9 fotografií

Eiffelova věž provázela Toyen tehdy i teď 

Toyen slavnou francouzskou památku zachytila na jedné ze svých barevných litografií. Barvy, hra s tvary a formami, stejně jako překvapivé a originální kompozice charakterizují díla slavné české rodačky.

„Tenhle obraz se jmenuje Potápeč a je z Prahy. Je velmi zajímavý. Vidíme v něm kubistickou strukturu podobnou Picassovi nebo Le Corbusierovi. Když se ale podíváte blíže, tak uvidíte malé velmi realistické rybičky, které náš pohled mění a z té struktury se najednou stává potápěč s velkými brýlemi,“ popisuje Fabrice Hergott. 

Z dělnice světoznámou umělkyní 

Marie Čermínová vyrůstala na pražském Smíchově. V 17 letech opustila rodinu a pracovala na Žižkově jako dělnice při výrobě mýdla. Po konci první světové války studovala dekorativní malbu.

Začátkem dvacátých let se seznámila s fotografem Jindřichem Štyrským, se kterým úzce spolupracovala. Společně se sblížili i s francouzskými surrealisty.

Anna Pravdová z pražské Národní galerie přibližuje dobu, ve které slavná Češka žila a tvořila: „Praha byla na začátku 20. století, před druhou světovou válkou, klíčovým místem světové kultury. Byla velmi kosmopolitní, podobně jako Berlín nebo New York. Kulturní život tam byl neobyčejně bohatý. Francouzští surrealisté se zajímali o pražskou kulturní scénu. Když přijeli do Prahy, tak začali navazovat vztahy.“ 

Muži v životě Toyen 

Zajímavý byl podle Pravdové i osobní život Toyen. „Nejsilnější pouto měla s André Bretonem. Seznámili se už v roce 1935, když André Bréton přijel s Paulem Éluardem do Prahy na první výstavu surrealistické skupiny v Československu.“ 

„Byl to jeden z nekrásnějších darů mého života. Tak začala naše spolupráce. Byly jsme si velmi blízké až do její smrti.“
Annie Le Brunová

„Na výstavě jsou i dopisy, ze kterých je patrné, že ho Toyen už při první setkání naprosto fascinovala. S ním se ale v roce 1946 rozešla, protože Éluard zvolil cestu oficiálního komunistického básníka, zatímco André Breton zůstal věrný surrealistické myšlence. Přátelské pouto mezi nimi bylo opravdu velmi pevné. Breton ji dokonce napsal věnování: „Toyen, přítelkyně mezi ženami“,“ pokračuje Anna Pravdová. 

Blízké vztahy 

Annie Le Brunová, kurátorka výstavy Toyen v pařížském Muzeu moderního umění, znala hvězdu surrealismu osobně: „Poznala jsem Toyen koncem roku 1964 v kruzích kolem André Bretona. Zajímala jsem se o surrealismus. Byla velmi tichá. Já jsem byla zase nesmělá, takže jsme toho spolu moc nenamluvily.“ 

S Toyen se kurátorka její současné pařížské výstavy seznámila i díky chorvatskému spisovateli Radovanovi Ivšičovi, se kterým sama žila: „Napsala jsem básnickou sbírku. Radovan ji ukázal Toyen a ona řekla, že ji bude ilustrovat. Byla jsem úplně bez sebe. Byl to jeden z nekrásnějších darů mého života. Tak začala naše spolupráce. Byly jsme si velmi blízké až do její smrti, “ rozplývá se Anna Le Brunová.

Čtěte také

Umění nenajdete jen v centru Paříže. Na předměstí Pantin vzniklo kulturní centrum ze staré továrny

Blízko měla k Toyen i rodina současného českého velvyslance ve Francii Michela Fleischmanna.

„Tady je malá vitrína se spoustou fotografií Toyen. Na jedné z nich se Toyen usmívá nebo dokonce směje. Je to snad jediný podobný snímek. Je tady ve skupině několika zajímavých lidí, jako je Jaroslav Ježek, František Tichý, Adolf Hoffmeister….a vedle ní sedí a směje se taky moje babička Staša Jílovská,“ vypočítává Michel Fleischmann. 

Český velvyslanec Michel Fleischmann žil v Paříži v době, kdy tam Toyen tvořila. Vzpomíná, že žila velmi skromně, a že se s ní chtělo seznámit mnoho lidí. Málokomu se to prý ale podařilo.