Svědectví z Luhanské oblasti: „Před raketou neutečete. Sedíte a čekáte, až přijde řada na vás“
Válka na Ukrajině vstoupila do svého druhého měsíce. Své domovy kvůli ní opouštějí stále další lidé. Kritická je v posledních dnech hlavně situace kolem samozvaných proruských republik v Donbasu. Právě tam teď vede ruská armáda jeden z hlavních směrů útoku. Lidé z této oblasti prchají doslova v dešti střel. Natáčel s nimi zvláštní zpravodaj Martin Dorazín.
Pan Genadij utekl z městečka Popasna v Luhanské oblasti, které leží přímo na linii fronty. O Poplasnou ukrajinská armáda právě teď svádí těžké boje s ruskou armádou a separatisty.
„Ostřelovali naše město. Dva týdny jsme seděli ve sklepě našeho pětipatrového domu. Zpočátku jsme ještě měli nějaké zásoby potravin. Dokud ještě šel plyn, mohli jsme si něco uvařit. Potom zničili plynovod, přestala téct voda a nakonec jsme zůstali i bez proudu,“ popisuje.
„Městské služby plynové potrubí jeden den opravili, ale druhý den ho Rusové zase rozstříleli. Nakonec jsme se rozhodli odjet za bombardování, mimochodem. Už jsme na to neměli nervy.“
Kolem pořád něco svištělo
V Popasné před válkou žilo asi 30 tisíc lidí, zbyly už jen stovky. „Město je prakticky zničené. Neviděl jsem ani jeden dům, který by nebyl poškozený,“ říká Genadij se zatím rozhodl zůstat tady u Lysyčansku.
„Vím, že mnozí odjíždějí na západ Ukrajiny, ale na to musíte mít alespoň trochu peněz. Dokud je tu klid, budeme tady. Na hlavu nám nic nepadá, zatímco tam pořád něco svištělo a kolem létaly šrapnely. V našem sklepě ale zůstalo ještě asi 50 lidí. Když jsme odjížděli, přiletěl minometný granát a rozbil všechna okna. Do bytů nahoru už se nedalo dostat.“
Není čas pohřbívat
Pan Genadij nedokáže odhadnout, kolik obyvatel Poplasné zahynulo. „Nepočítal jsem je, ale těla ležela na ulici. Město už je nemohlo odklidit a pohřbít. Za neustálého ostřelování to nešlo a mnozí zaměstnanci městských služeb už odjeli. Můj kamarád provozoval malý stánek. Přiletěla střela a muž, který si chtěl něco koupit, na místě zahynul. Jeho mozek byl všude,“ vybavují se Genadijovi strašlivé vzpomínky.
Podle Genadije takové útoky jednoznačně vedou separatisti se LNR, tedy takzvané Luhanské lidové republiky. „Byli to elenerovci, ale spolu s nimi tam jsou i ruští vojáci. Přesně tam, odkud nás ostřelují. Pokusili se proniknout i do města naši je vytlačovali zpět. Nemohu říci, že celé město je teď pod naší kontrolou, ale velká část určitě zůstala ukrajinská. Naši chlapci dělají, co je v jejich silách.“
Jako těla bez duše
Pan Genadij a jeho manželka našly přístřeší nedaleko od svého domova v jedné z vesnic u Lysyčansku v Luhanské oblasti. Bydlí v budově, která patří místní správě, a společně s uprchlíky se v době ostřelování v této budově ukrývají i zdejší obyvatelé, například paní Irina.
Čtěte také
„Bojíme se, bojíme. Teď vidíte, co se kolem děje. Přestáváme mít jakékoliv lidské pocity. Nemůžeme už ani normálně myslet, nenacházíme slova. Nevíme, proč do naší země přišla válka. Žijeme bez jakéhokoliv smyslu života. Usínáme ve strachu, probouzíme se a děkujeme, že jsme se probudili. Tak žijeme,“ popisuje zlomeným hlasem Irina.
„Víte, jsme jako těla bez duše. Když nějaká raketa přiletí, stejně před ní nestihnete utéct. Vím to, jsou to vteřiny. Když raketa zasáhla pivovar, nestihla jsem vyběhnout ani na chodbu, natož někam do krytu. A ve sklepě nemůžete žít pořád. To už ani žádný život není. Každý, kdo ještě v životě nějaký smysl vidí, už odjel. Tady sedíme a čekáme, až přijde řada na nás.“
Související
-
Ubytovává uprchlíky, ale o dotaci žádat nechce. „Brát si peníze od státu? To už by nebyla pomoc.“
Ve vilce na kraji Liběchova u Mělníka bydlí už dva týdny uprchlíci z Ukrajiny. Pozval je tam majitel domu, který se rozhodl, že nebude žádat stát o žádnou finanční pomoc.
-
Vládní příspěvek na ubytovávání uprchlíků, český boj s dezinformacemi a perzekuce v Rusku
Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a Plusu – aktuální informace o vývoji válečného konfliktu na Ukrajině, reportáže z místa, rozhovory a komentáře odborníků.
-
Ženy rodí ve sklepích, není kde a jak pohřbívat mrtvé, informuje z Ukrajiny zpravodaj Martin Dorazín
Ukrajina čelí obrovské humanitární krizi. Docházejí zásoby, Rusové brání civilistům v evakuaci a dál těžce ostřelují města. A ohroženo je i ukrajinské zlato – pšenice.
