Ubytovává uprchlíky, ale o dotaci žádat nechce. „Brát si peníze od státu? To už by nebyla pomoc.“
V nenápadné vilce na kraji Liběchova u Mělníka bydlí už dva týdny uprchlíci z Ukrajiny. Pozval je tam majitel domu Břetislav Tureček, který se mimo jiné také rozhodl, že nebude žádat stát o žádnou finanční pomoc a stejně tak samotní utečenci, což jsou dva penzisté a jejich patnáctiletý vnuk. Náklady pomohou uhradit majiteli jeho přátelé.
Slunce se opírá do lavičky, kde mezi pučící zelení sedí s ukrajinskou cigaretou v ruce bývalý 68letý námořník Viktor. Na rybářských lodích procestoval svět, osm let lovil ryby v Barentsově moři v okolí Murmansku a v důchodu pracoval jako strážný na Kyjevské přehradě. Ta leží na řece Dněpr severně od ukrajinské metropole. Právě odtud s manželkou a vnukem utekl.
„Tady je to pěkné, doma je to ale lepší,“ rozhlíží se usměvavý penzista po zahradě. Život na stará kolena si Viktor představoval jinak. Když ale začali Rusové bombardovat město, sbalil rychle tašky, nasedl do auta a odjel. Vůz nechal dceři nedaleko rumunských hranic a do Česka dojeli autobusem.
Spolubydlící díky Putinovi
S Viktorem probírá novinky na Ukrajině majitel domu Břetislav Tureček, který vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze. Perština mu tady není nic platná, ale rychle oprášil ruštinu.
„V životě by mě nenapadlo, že s někým budu takhle fungovat ve společné domácnosti, ve společné kuchyni, ve společném obýváku. Oni mají samozřejmě dvě místnosti v podkroví,“ připouští bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. „Uvidíme, co přijde, ale zatím nemám důvod k nějakým obavám.“
Všichni musejí trochu ubrat ze svých návyků, aby mohli společně v poklidu vycházet. Viktor je nejraději na zahradě, kde už nabídl své sadařské zkušenosti, Valentina zase dává přednost kuchyni. „Skoro hospodyňka,“ rozesměje se na plné okolo a připomíná, že už uvařila polévku.
Cena brambor ji nezaskočila, ta je jen o něco vyšší než na Ukrajině, jablka jsou ale výrazně dražší. Na Ukrajině mají důchod v přepočtu pět tisíc korun.
Dotace by měli čerpat ti, kteří to potřebují
Břetislav Tureček se rozhodl, že ekonomickou zátěž ponese sám a nebude žádat stát o dotace. „Bylo mi trochu žinantní brát si peníze od státu, to už by nevypadalo jako pomoc, ale spíš byznys. Naprosto ale chápu, že většina lidí potřebuje nějak ty náklady pokrýt,“ vysvětluje.
„Předpokládal jsem, že Viktorova rodina na Ukrajině na to také přispěje, protože tak to jeho rodina i brala,“ dodává.
Domluva platí, jenom do ní vstoupil Turečkův kamarád ze studií Vladimír Šitavanc, který se s rodinou rozhodl, že na náklady přispěje. „Máme malý byt, takže nemám možnost někoho u sebe ubytovat, a chtěl jsem pomoct napřímo. Takže tohle je dobrá možnost,“ vysvětluje manažer z průmyslového podniku.
„Jsem zásadně proti tomu, aby se využívala pomoc od státu, když to není potřeba. Pořád tu zůstane spousta lidí, kteří pomoc od státu potřebují a od nikoho jiného ji dostat nemohou.“
Čtěte také
Čekání na mír
Vědí o tom i Viktor s Valentinou a také to tak berou. Dokud to budou podporovat čeští přátelé, o příspěvek žádat nebudou. Oba penzisté zatím žádné plány nemají.
Zůstávají v Liběchově, starají se o vnuka Jehora, který má přes týden online výuku a přemýšlejí o tom, že navštíví nějaké příbuzné v Německu. „Naše dcera zůstala na západní Ukrajině, syn je v armádě. Doufám, že válka brzy skončí a vrátíme se domů,“ přejí si.
Související
-
Schillerová: Po vládě chceme v uprchlické krizi jasnou strategii. Nouzový stav podpoříme na měsíc
Proč se hnutí ANO nelíbí prodloužení nouzového stavu kvůli uprchlíkům z Ukrajiny do konce června, jak zamýšlela vláda? A jak se hnutí vypořádá s obžalobou Andreje Babiše?
-
Reportér Kundra: Mariupol je jako Srebrenica. Neuděláme-li pro něj více, budeme se hodně stydět
Jakou strategii volí Rusko měsíc od začátku vojenské invazi na Ukrajinu? Proč tolik stojí o získání přístavu Mariupol? Ubrání jej Ukrajinci? A jak jim v tom můžeme pomoci?
-
Ženy rodí ve sklepích, není kde a jak pohřbívat mrtvé, informuje z Ukrajiny zpravodaj Martin Dorazín
Ukrajina čelí obrovské humanitární krizi. Docházejí zásoby, Rusové brání civilistům v evakuaci a dál těžce ostřelují města. A ohroženo je i ukrajinské zlato – pšenice.