Reportér Kundra: Mariupol je jako Srebrenica. Neuděláme-li pro něj více, budeme se hodně stydět
Jakou strategii volí Rusko měsíc od začátku vojenské invaze na Ukrajinu? Proč tolik stojí o získání přístavního města Mariupol? Ubrání jej Ukrajinci? A jak jim v tom můžeme pomoci? Vladimír Kroc se ptal reportéra týdeníku Respekt Ondřeje Kundry, který se nedávno vrátil z Ukrajiny.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského strádá v obleženém Mariupolu 100 tisíc lidí. Prezident tvrdí, že obyvatelé města žijí, cituji, „v naprostém obležení bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování.“ Historicky to bylo ruskojazyčné město. Proč ho tedy „zachránci“ „denacifikují“ tím, že terorizují civilní obyvatelstvo?
Tak jsou to jednoznačně agresoři – tím myslím ruskou armádu. To, co se odehrává Mariupolu, je pro mě srovnatelné s masakrem v 90. letech ve Srebrenici, kde bylo vyvražděno asi 8300 obyvatel. Byla to genocida.
Z Mariupolu teď samozřejmě přesná čísla nemáme a boj tam ještě neskončil. Dnes jsem mluvil s mluvčím mariupolského starosty. Volal jsem si s ním a ptal jsem se ho, jestli mají nějaká čísla. On zmiňoval zhruba tři tisíce mrtvých, ale že to jsou jen odhady, protože to není možné přesně spočítat. Ta genocida je tam obrovská.
Čtěte také
Těch důvodů, proč jej chce Rusko získat, je více. Částečně jsme se o nich bavili: protože by tím získalo přístup na Krym a potom případně k Oděse. Ale je tu i další důvod. Tím je, že Volodymyr Zelenskyj a Ukrajinci – a v tom se Vladimir Putin přepočítal – se nechtějí poddat, bojují za svoji svobodu.
No a když Rusko zmasakruje co nejvíce malých dětí, žen a dojde k tak brutální genocidě, ke které tam dochází, tak si může Vladimir Putin myslet, že tím vyvine tlak na veřejné mínění na Ukrajině. Že to bude tlačit na politické vedení země, že už bude chtít nějakou dohodu s Ruskem. Že si bude veřejné mínění říkat: proboha, už tolik nevinných je mrtvých, pojďme se raději nějak dohodnout. Myslím si, že se v tomto Vladimir Putin mýlí, ale zároveň si myslím, že je to jedním z hlavních motivů, proč tak brutálně Rusko na Mariupol útočí.
Podle Zelenského maří snahy zachránit civilisty prostřednictvím humanitárních koridorů ruské ostřelování a záměrný teror. Rusové prý unesli jedenáct autobusů z evakuačního konvoje, řidiče humanitární pracovníky drží jako rukojmí. Víme o tom něco více?
Čtěte také
Tyto zprávy se objevují. Já bych tady zase zmínil své rozhovory, kdy jsem se snažil dopátrat více informací: mluvil jsem se ženou, které se podařilo z Mariupolu evakuovat před pěti nebo šesti dny. Ta mi popisovala, jak jim na dům spadla bomba, už neměli co jíst, bomba roztrhala malé děti, roztrhala její sousedy. Z města se dostávala se svým malým dítětem a s částí rodiny velmi složitě – volila nějakou pozemní cestu, trvalo to jako desetkrát nebo patnáctkrát déle, než to trvá normálně. Lidé, které nechali projít před nimi, na ně stříleli.
Takže ta evakuace je velmi složitá, velmi komplikovaná. Těch lidí se daří z Mariupolu dostávat jen velmi malé množství a není jasné, jestli to tak bude pokračovat. Proto si myslím, že by bylo na místě, aby se do Mariupolu vydali třeba všichni ministři zahraničí Evropské unie s humanitární pomocí a snažili se nějak na místě zasáhnout, protože si myslím, že až se jednou budeme ohlížet do minulosti a neuděláme více pro Mariupol, že to bude podobné memento jako Srebrenica nebo před tím Rwanda. Tam ty počty byly samozřejmě daleko vyšší, ale bude to něco, za co se budeme hodně stydět.
Čtěte také
Gubernátor Doněcké oblasti informoval, že Rusko letecky zaútočilo také na sportovní centrum v Mariupolu, které sloužilo jako úkryt pro těhotné ženy a matky s dětmi. Podle úřadů nebylo možné určit počet obětí. Jak jim můžeme pomoci?
Já už jsem něco naznačoval. Není to na mě, jsem novinář a novinář většinou ty věci popisuje a ta konkrétní politická rozhodnutí pak mají dělat politici nebo lidé, kteří jsou za to zodpovědní. Ale myslím si, že takové cesty, jakou chce udělat řecký ministr zahraničí, by pomohly. Rusové pak budou stát před rozhodnutím, jestli chtějí zavraždit i nějakého ministra členského státu Evropské unie.
Alespoň ta humanitární pomoc a otevření humanitárních koridorů takovýmto tlakem by mohlo být pro Mariupol přínosné. Zdá se, že tam stále zůstává zhruba 100 tisíc obyvatel z té původní velikosti Mariupolu, což bylo asi 450 tisíc obyvatel. Tak podobnými návštěvami, tlakem, zprostředkováním potravin a vody... tam nemají ani vodu, rozehřívali si sníh a sníh třeba už nebude. Ti lidé nemají co pít, voda tam v obchodech došla, umírají. Myslím si, že bychom jim mohli více pomoci.
Za jakých okolností se z obleženého Mariupolu dostali poslední dva novináři? Mají obránci šanci město udržet, jestliže do jeho dobytí podle separatistů zbývá pár dní? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Ruštinu nikdo neutlačuje, před čím nás chce Putin chránit? Reportér zachycuje odhodlání v Mariupolu
Ukrajinský přístav Mariupol v Azovském moři se mění v pevnost obleženou ruskými vojsky. Co tamní obyvatelé právě teď zažívají?
-
Ukrajinci, Rusové, Němci a Židé pohromadě: přístav Mariupol je domovem několika národů
Východní výspy Ukrajiny se staly prvním cílem ruské invaze. Jde o místa a města s tisíciletou kulturou a pestrým etnickým složením. Jedním z nich je přístav Mariupol.
-
Interview se Zelenským, obležený Mariupol, kybernetické hrozby a ceny pohonných hmot
Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a Plusu – aktuální informace o vývoji válečného konfliktu na Ukrajině, reportáže z místa, rozhovory a komentáře odborníků.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.