Bundeswehru chybí vybavení i lidé, o branné povinnosti ale Němci nechtějí slyšet, popisuje Schuster
Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.
Současný kancléř Friedrich Merz si téma Ukrajiny vzal za své, ostatně jako vůbec první německý politik hned na jaře 2022 napadenou zemi navštívil.
Čtěte také
Editor deníku Právo se domnívá, že německá vládní koalice je v podpoře Ukrajiny jednotná, a to bez ohledu na manifest řady významných členů sociální demokracie, kteří požadují přímá jednání s Moskvou a postupné obnovení spolupráce s Ruskem.
„Jsou to lidé, kteří pokračují v tradici takzvané Ostpolitik Willyho Brandta. Tedy že když budeme tehdy se Sověty jednat, obchodovat a odebírat jejich ropu a plyn, tak nebudou mít důvod nás napadnout. Tato filozofie byla po desetiletí součástí německé zahraniční politiky, a to nejen u sociálních demokratů. Ruský útok na Ukrajinu ji ale úplně zničil,“ připomíná.
Proti podpoře Ukrajiny zůstává druhá nejsilnější strana z letošních voleb Alternativa pro Německo i levicový Svaz Sahry Wagenktechotvé, který se jen těsně nedostal do parlamentu.
„Německo je v tomto ohledu rozdělené na Západ a Východ. V bývalé NDR je veřejné mínění vůči Ukrajině negativní, a pokud by bylo možné uzavřít mír s Ruskem, byli by okamžitě pro,“ vysvětluje odborník na Německo.
Zanedbaná armáda
Právě s ohledem na nálady v nových spolkových zemích Merz již před volbami zmírnil svou rétoriku, pokud jde o dodávky zbraní Ukrajině, zejména pak raket Taurus, které přitom jako šéf opozice intenzivně prosazoval.
Čtěte také
„Jako kancléř o tom spíš mlčí. Německá strana přistoupila na strategii outsourcování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v květnu v Berlíně podepsal řadu dohod o vojenské spolupráci a technologiích. Jinými slovy budeme Ukrajincům pomáhat, aby byli schopní si podobné systémy vyrobit sami,“ zamýšlí se Schuster.
Na nedávném summitu NATO padlo rozhodnutí o razantním zvýšení výdajů na obranu postupně až na úroveň pěti procent HDP. A Německo prý nebude mít problém vymyslet, za co peníze utratit, protože Bundeswehru kvůli dlouhodobému podfinancování chyběly základní věci typu zimního vybavení.
Čtěte také
„Největší problémy jsou v kybernetické bezpečnosti nebo v letectvu. To ale nejde napravit ze dne na den, protože firmy vyrábějící toto vybavení potřebují mít perspektivu. Ale s politickou podporou, kterou nyní zbrojní průmysl má, by se situace německé armády měla v horizontu pěti let výrazně zlepšit,“ dodává.
Armáda má ovšem také personální problémy, a to i přes velké rekrutační kampaně.
„Myslím, že za tím je nastavení společnosti, která si stále myslí, že nic nehrozí. Není to jako ve Finsku nebo Švédsku, kde mají ruské nebezpečí za hranicemi a už před lety zavedli brannou povinnost. V Německu je to velmi nepopulární věc, považují to za výdobytek,“ uzavírá Schuster.
Bude Německo usilovat o vlastní jaderné zbraně? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
