Ultimátum pro Mariupol a ostřelování Kyjeva. Válka na Ukrajině, den 26

Z Rusy obléhaného Mariupolu se sice v neděli podařilo evakuovat skoro čtyři tisíce lidí, ve městě ale dál zůstává většina z jeho přibližně 400 tisíc obyvatel. Nefungují tam dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Město na pobřeží Azovského moře čelí intenzivnímu bombardování.

Ruský generál Michail Mizincev sdělil, že těm, kdo v pondělí složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod do oblastí ovládaných Kyjevem. 

Čtěte také

iROZHLAS

Ruské střely zasáhly historickou část Kyjeva. Zemřelo šest lidí, útok poničil nákupní centrum

„Před malou chvílí jsem si telefonoval s poradcem starosty Mariupolu Petrem Andruščenkem, který je vlastně jediným člověkem, kterému se tam dá občas dovolat. Občas to nefunguje,“ informuje z Ukrajiny zvláštní zpravodaj Martin Dorazín.

„Ptal jsem se ho na zprávy o ultimátu, které Mariupolu daly ruské síly: ‚Vzdejte se do zítřejšího rána, přejděte na stranu Ruska. Nic se vám nestane.‘ Odpověděl mi tak, že se to nedá citovat, protože to obsahuje vulgární slova. Znamená to ale, že se Mariupol nevzdává,“ hlásí z Ukrajiny zvláštní zpravodaj Martin Dorazín.

Bomby dopadají na Kyjev

Postup ruských vojsk na Kyjev ze severovýchod se podle britského ministerstva obrany zastavil. Útok na ukrajinskou metropoli ze severozápadu od města Hostomel se obráncům podařilo odrazit. Na severu města ale pokračují těžké boje.

Podle britských zpravodajských informací navzdory vojenským obtížím Kyjev zůstává pro ruská vojska „prioritním cílem“. Rozvědky předpovídají, že se ruská armáda v příštích týdnech dál bude snažit ukrajinskou metropoli obklíčit. Hlavní skupina ruských vojsk se teď nachází asi 25 kilometrů od centra Kyjeva.

Bombardování v noci na pondělí zcela zničilo jižní křídlo nákupního střediska a záchranáři stále prohledávají trosky budovy. Jednoho muže se jim podařilo zachránit. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události dříve informovala o čtyřech obětech ruského ostřelování Podilské čtvrti, kde se středisko nachází.

Čtěte také

Manipulace, lži, nenávist a vymývání mozků. Systematickým dezinformacím z Kremlu čelí Rusové už dvacet let

Mírová mise NATO?

Moskva nadále popírá, že by ruské síly útočily na Ukrajině na civilní cíle. Média ale za 25 dní války zdokumentovala zničení mnohých takových budov včetně nemocnic, škol a obytných domů.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva informoval, že od začátku konfliktu zahynulo nejméně 902 civilistů. Dalších 1459 jich bylo zraněno. Podle úřadu je ale bilance mrtvých a zraněných výrazně vyšší, protože předání informací z oblastí, kde jsou intenzivní boje, se zpožďuje.

Západ mezitím řeší další postup v řešení válečné situace na východě Evropy. Podle litevského ministra zahraničí musí Evropská unie začít jednat o dalších sankcích včetně zákazu dovozu ruské ropy. Prosazuje také další dodávky zbraní Ukrajině.

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi. Podle velvyslankyně USA při OSN Spojené státy nevyšlou své vojáky na území Ukrajiny ani v rámci případné mírové mise NATO, po které volá polský premiér. zároveň ujistila, že Američané budou podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem.

Čtěte také

Jurečka: Humanitární dávky se snažíme administrovat online. Na úřady práce nabíráme nové lidi

Česko začalo vyplácet humanitární dávky

Úřady práce ode dneška vyplácí humanitární dávku 5 tisíc korun pro uprchlíky z Ukrajiny, která má příchozím pomoct do začátku života v Česku a zajistit jim základní potřeby. Žádat o ni můžou přímo na pobočkách nebo v mobilní aplikaci. „Ukrajinci nebudou potřebovat žádné zprostředkovatele ani agentury, mohou se ucházet přímo na školách,“ ujišťuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.