Strážci kamerunské rezervace denně riskují životy, aby bojovali proti pytlákům. Práce mají nad hlavu

Svým vzhledem zdejší strážci přírody připomínají policisty nebo vojáky

V Kamerunu se daří pytláctví, na což doplácejí ohrožená pralesní zvířata jako třeba gorily, sloni nebo luskouni. Ekologické organizace se snaží místní lidi vzdělávat v ochraně přírody a zároveň jim nabízí možnosti, jak si vydělat peníze jinak než nelegálním lovem – třeba zemědělstvím. Někdy ale ani to nepomůže a musí se přikročit k vymáhání zákona. Reportér Dan Mrázek se vydal na protipytláckou hlídku ve středu země.

Zastavenému motocyklistovi se prohlídka evidentně nelíbí. Na okraji přírodní rezervace Dja ho příslušníci místní stráže přírody vyzvali, aby jim ukázal, co má v batohu. Chtěli zjistit, jestli nepřeváží něco, co by mohlo pocházet z nelegálního lovu. Po krátkém dohadování a nedobrovolné kontrole muž nakonec vztekle znovu startuje motorku a nasupeně odjíždí.

Moment překvapení

Svým vzhledem zdejší strážci přírody připomínají policisty nebo vojáky. Mají na sobě zelené uniformy, a jeden z nich dokonce drží v rukou samopal. Strážce přírody Stephane Marel Madjaye, který kdysi službu vykonával i právě tady, v rezervaci Dja, mi vysvětluje, že je potřeba být připraven na všechno.

Čeští vědci jezdí do Kamerunu objevovat zázračné stromy. Mohou pomoct i proti rakovině

Zázračný strom Garcinia kola. Semínka se používají například na léčbu rakoviny a mají protizánětlivé účinky.

Léčí zanícené rány, malárii a průjem. Umí zastavit ebolu a pomoct při léčbě rakoviny prostaty. Moderní medicína ale na zázračný strom Garcinia kola skoro zapomněla, a tak ho v tropické Africe znovu objevují čeští výzkumníci.

Práce strážců přírody je nebezpečná. Pytláctví se dělá pro peníze, a ne malé. Pokud pytlák veze kořist značné hodnoty, je schopný se bránit i se zbraní v ruce. Každá naše kontrolní akce je tedy velice riskantní,“ říká Stephane.

Proto je potřeba každou akci pečlivě naplánovat. „Důležitá je strategická příprava, kterou děláme před výjezdem. Sejdeme se, domluvíme si plán a cíl cesty a vyjedeme. V terénu je pak nejdůležitější moment překvapení. Zátarasy rozbalíme na místě, kde to pytláci nečekají,“ vysvětluje mi velitel dnešní hlídky Bruno Ebáa.

Záleží na vedení

V brzkých ranních hodinách se strážci rozhodli obsadit jednu křižovatku. Se správou rezervace Dja už několik let spolupracuje pražská zoologická zahrada. Její ředitel Miroslav Bobek se ale na činnost hlídky pod velením Bruna Ebáy dívá dosti nedůvěřivě. Ani výběr místa ani denní doba podle něj nenahrávají tomu, aby byl zásah účinný.

Někdo se nechá zkontrolovat bez problémů

Miroslav Bobek doufá, že úroveň hlídek se zlepší s novým vedením přírodní rezervace Dja. Ovšem velitel stráže Bruno Ebáa si stojí za tím, že dělá maximum možného: „Pytláky chytíme téměř při každé kontrolní akci. Někdy se ale stane, že se pytláci o nás dozví a vyhnou se nám. Také máme problémy s vybavením. Chybí nám auta i motorky. Možnosti přemisťování máme hodně omezené.“

Velitel si stěžuje také na nedostatek zbraní, kterými chtějí strážci především nahnat pytlákům strach, případně jse jimi bránit. „Máme i problémy s komunikací. Tady v pralese není mobilní signál a vysílačky také nemáme. Naštěstí nám občas pomůžou místní vesničané. Pokud si všimnou nějaké nelegální činnosti, oznámí nám to a my se můžeme na místo vydat,“ vypráví Bruno Ebáa.

Před výjezdem na hlídku je nezbytná společná porada

Prasata a luskouni

Z nelegálně ulovených zvířat nejčastěji hlídky objeví upytlačená pralesní prasata. Ta se sice lovit můžou, ale jen s povolením. Jinak jsou obvyklou trofejí pytláků především vzácní luskouni. Do této nejpřísnější kategorie patří ještě třeba gorily, sloni nebo šimpanzi.

Vstane nosorožec severní bílý z mrtvých? Může se to podařit, věří němečtí odborníci na umělé oplodnění

Nájin, jedna ze svou posledních samic nosorožce tuponosého severního. Narodila se v ZOO Dvůr Králové, dnes žije v keňské Ol Pejetě

Poslední samec nosorožce severního bílého Sudán zemřel tento týden v keňské rezervaci Ol Pejeta. Tam stále žijí i poslední dvě samice Nájin a Fatu, které patří Safari parku ve Dvoře Králové. Umělá reprodukce je jediným způsobem, jak zachránit nosorožce, kteří kdysi žili ve střední Africe. Tým vědců z berlínského Leibnitzova institutu plánuje ve spolupráci s českými kolegy provést složitou záchrannou operaci.

Pokud u pytláka nebo pašeráka nelegálně ulovené zvíře objevíme, případ zdokumentujeme a předáme dalším úřadům k došetření,“ dodává velitel hlídky.

Jak přichycení pytláka vypadá, jsem nakonec nezjistil, protože se žádný neobjevil. Ale při pohledu na strážce se samopalem jsem vlastně rád. Nechtěl bych se stát svědkem nutnosti zbraň použít…

Spustit audio
autoři: Daniel Mrázek, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související