Vstane nosorožec severní bílý z mrtvých? Může se to podařit, věří němečtí odborníci na umělé oplodnění
Poslední samec nosorožce severního bílého Sudán zemřel tento týden v keňské rezervaci Ol Pejeta. Tam stále žijí i poslední dvě samice Nájin a Fatu, které patří Safari parku ve Dvoře Králové. Umělá reprodukce je jediným způsobem, jak zachránit nosorožce, kteří kdysi žili ve střední Africe. Tým vědců z berlínského Leibnitzova institutu plánuje ve spolupráci s českými kolegy provést složitou záchrannou operaci.
„Plánujeme odjet do rezervace Ol Pejeta v nejbližších týdnech. Doufáme, že bychom mohli vyrazit koncem května, abychom odebrali první vajíčka nosorožce severního,“ říká profesor Thomas Hildebrandt.
Na Leibnitzově institutu pro zkoumání zvířat žijících ve volné přírodě i zajetí vede oddělení umělé reprodukce a jeho tým úzce spolupracuje se zoologickou zahradou ve Dvoře Králové.
Patent kvůli vajíčkům
„Všechny zákroky musíme provést přes střevní stěnu, což při odebírání vajíček nebývá běžné. Zavést odběrovou jehlu u nosorožců kvůli jejich tvrdé kůži není možné,“ vysvětluje profesor Hildebrandt a dodává, že to bohužel není jediná komplikace.
„Vaječníky u tohoto druhu nosorožce leží mimo běžný dosah, konkrétně asi ve vzdálenosti dvou metrů. Proto jsme vyvinuli aparaturu, se kterou se můžeme k vaječníkům dostat a vajíčka injekčně odsát,“ pokračuje odborník na umělou reprodukci.
Zákrok s patentovaným přístrojem odzkoušeli v minulých letech na příbuzném druhu – nosorožcích jižních. V narkóze a pod dohledem ultrazvuku. Podle profesora Hildebrandta by měl fungovat i u jejich vymírajících severních příbuzných.
Poslední naděje
V Itálii, kde má Leibnitzův institut partnerskou laboratoř, by se provedlo umělé oplodnění. Vzniklá embrya chtějí následně vědci zamrazit v tekutém dusíku a odvézt zpátky do Keni a vložit je pomocí pomocí speciálního zařízení do dělohy samic příbuzného nosorožce jižního.
„Do dvanácti měsíců bychom tímto způsobem mohli docílit prvního těhotenství,“ doufá profesor Hildebrandt.
Vědci v Berlíně nyní čekají na povolení keňských úřadů odvést ze země nosorožčí vajíčka, což zakazují místní zákony. Samice Fatu a Nájin jsou ovšem stále majetkem královedvorské zoo, obě strany se proto musejí dohodnout na podmínkách této záchranné operace.
„Jsme optimističtí, že se nám plán nakonec podaří,“ věří vedoucí odborného týmu. „Potíž je pouze v tom, že obě samice stárnou, a tím se šance na úspěch snižují.“
Přírodě to dlužíme
Najin a Fatu mají ale ještě jednu zásadní roli. Záhy po narození, kdy už mláďata nebudou závislá na mateřském mléku, je vědci chtějí sloučit s Najin a Fatu, aby předaly mláďatům jedinečné zkušenosti svého živočišného druhu.
„Nosorožci severní jsou klíčovým živočišným druhem střední Afriky, který umožňuje život mnoha dalším druhům,“ vysvětluje Thomas Hildebrand, proč je důležité pokusit se o jejich záchranu.
„Ztráta nosorožce severního postihne celou řadu zvířat. Důsledky můžeme v tuto chvíli jen těžko odhadnout,“ profesor Hildebrandt.
To lidé nesou hlavní podíl na vyhubení nosorožce severního, proto mají také povinnost tento druh zachránit, je přesvědčený uznávaný odborník.
