Magazín Experiment: Jak funguje poloaktivní odpružení? A kdy čeští psi a kočky ochutnají umělé maso?
- 00:00 témata magazínu
- 00:30 speciální odpružení pro kola a motorky
- 04:09 příprava na výuku s pomocí AI
- 07:30 pozorování planety Jupiter
- 08:50 pěstování krmiv pro zvířata
- 12:43 alternativní masová surovina pro člověka
- 16:16 dozrávání sýrů a lidské stárnutí
Jízda v terénu na kole nebo na motorce by mohla být pohodlnější, bezpečnější a rychlejší. Vědci z brněnského Vysokého učení technického si totiž založili start-up a vyvinuli takzvané poloaktivní odpružení. To dokáže až tisíckrát za vteřinu změnit odpor v tlumiči. Kolo díky tomu umí samo zareagovat na nerovnosti na trati a bleskově přepínat mezi tvrdým a měkkým odpružením.
Demonstrovat se to chystá zakladatel start-upu Grixi Zbyněk Strecker na silnici přímo před budovou Fakulty strojního inženýrství VUT. Umístil na ni tři retardéry, na kterých si inovaci vyvinutou jeho týmem vyzkoušíme. Projedeme se přes ně na kole se semiaktivními tlumiči, které umí až tisíckrát za vteřinu měnit odpor pístů, a tím mnohem rychleji reagovat na nerovnosti terénu.
Bezpečnější pocit, rychlejší jízda
„Nejprve vám nastavíme režim, který simuluje běžné odpružení,“ vysvětluje mi před usednutím na kolo Zbyněk Strecker. Zážitek z následující jízdy odpovídá tomu, na co jsem zvyklý ze svého kola. Druhé svezení přes retardéry už je o poznání pohodlnější. Před jízdou mi totiž brněnský vědec aktivoval speciální odpružení.
Nerovnosti na cestě sice stále houpou, ale při jejich přejezdu už si dovolím i šlapat do pedálů. „Tak to má fungovat. Jezdec se cítí bezpečněji a pak může jet terénem rychleji,“ komentuje Zbyněk Strecker.
Kromě kola máme k dispozici také motorku s poloaktivním odpružením. „Tam to funguje úplně stejně, jen motorka má větší zdvihy a je tak stavěná na větší rychlosti a hrubší terén,“ vysvětluje vědec.
Magnet v akci
„Základem je senzor zrychlení, který snímá pohyb sedla, respektive celého kola. A ten posílá signál do této krabičky na rámové trubce,“ ukazuje Zbyněk Strecker na černou krabičku o velikosti zhruba 12 x 10 x 5 centimetrů. „A ta zase tisíckrát za vteřinu říká tlumiči, jestli má ztuhnout, nebo jestli se má povolit.“
Tlumič obsahuje magneticky aktivní kapalinu, v níž jsou kousky železa. „Když se dostanou do magnetického pole, tak se zřetězí a kapalina ztuhne,“ vysvětluje vědec z VUT Michal Kubík v laboratoři nad kalíškem s tmavě šedou tekutinou.
Pak bere do ruky magnet a umisťuje ho na dno kalíšku. Kapalina uvnitř okamžitě tuhne a nevyteče, ani když nádobku otočí dnem vzhůru. Když magnet opět oddálí, kapalina je zase tekutá. „A tyto dva stavy se mohou během setiny vteřiny vystřídat několikrát,“ dodává k pokusu s tím, že v tlumičích magnetické pole vyvolávají signály z řídicí jednotky.
Komerční úspěch na obzoru?
„Současné systémy umožňují změnu tlumení pouze v jednotkách sekund a nedokážou reagovat na jednotlivé hrboly, zatímco náš systém ano – dokáže se několikrát zapnout a vypnout,“ vyzdvihuje Michal Kubík.
Inženýři v podstatě na koleni vyrobili několik zkušebních kusů poloaktivního odpružení. Jsou ale zatím příliš velké a křehké. Od Jihomoravského inovačního centra proto dostali 620 tisíc korun, aby vše vyladili a připravili pro sériovou výrobu.
