Ptačí chřipka ohrožuje populace ptáků u antarktických břehů. Možná jde o původní, nezmutovaný virus
Osmičlenná vědecká výprava z Masarykovy univerzity se v sobotu ráno vydala na polární výpravu do Antarktidy. Připojí se ke kolegům a kolegyním, kteří vyjeli už před týdnem. Svoji pozornost nově zaměří na ptačí chřipku – podle jejich hypotézy totiž u jižního pólu zůstal ještě původní, nezmutovaný virus. Bude je ale zajímat i to, jak se změna klimatu podepisuje na houbách, meších a lišejnících.
Miloš Barták mi v laboratoři v kampusu v brněnských Bohunicích ukazuje lišejník dovezený z poslední výpravy na Antarktidu. Nové vzorky dovezou výzkumníci letos.
„Tamní lišejníky se musí vyrovnat s celou řadou faktorů, jako je velmi nízká teplota a vysoká ozářenost,“ vysvětluje a předvádí, jak tyto podmínky vědci pomocí speciálního přístroje simulují v české laboratoři.
Mykoložka Monika Laichmanová se zase zabývá mikroskopickými houbami. A protože nejsou pouhým okem viditelné, odebírá v Antarktidě vzorky z povrchu skal.
Čeští vědci a vědkyně se letos během expedice zaměří taky na šíření ptačí chřipky u jižního pólu. Podle jejich hypotézy tam zůstává původní nezmutovaný kmen viru. „Mršina je infekční ještě 190 dní po úhynu. Zkoumáme, jakým způsobem virus v Antarktidě přežívá a v jakém prostředí,“ doplňuje vedoucí výzkumu Pavel Kapler.
Při loňské expedici český výzkumný tým ve spolupráci s Chilským antarktickým institutem INACH potvrdil na místě výskyt vysoce infekčního viru ptačí chřipky. Virus pravděpodobně přenášejí migrující druhy ptáků, třeba chaluhy a buřňáci. Pro ptačí kolonie včetně tučňáků jde o značné riziko. Nelze vyloučit ani zdecimování některých populací tučňáků.
„V blízkosti české stanice se žádná kolonie tučňáků nevyskytuje, nejsou tam k tomu vhodné podmínky. U stanice jsme ale zaznamenali úhyn pěti kusů chaluhy antarktické z celkem asi 50 hnízdících, tedy zhruba deseti procent populace těchto ptáků na odledněné části ostrova Jamese Rosse,“ uvedl po návratu biolog Miloš Barták z přírodovědecké fakulty.
Zdroj: Zprávy z MUNI
Strava jako amarouny
Výzkumný tým stráví na Antarktidě dva týdny. Stejnou dobu jim zabere cesta tam i zpět.
S sebou si berou kromě vědeckého vybavení taky spacáky, teplé oblečení a samozřejmě taky jídlo, konkrétně speciální sušené potraviny. Ve vakuovaných balíčcích je po 160 gramech suché stravy, která se zalije vodou a vystačí pak jako hlavní jídlo pro jednu osobu.
Data získaná během expedice budou vědci a vědkyně zkoumat několik měsíců v laboratořích v Česku. Na výzkumu viru ptačí chřipky spolupracují z kolegy z Chile.
Stanice J. G. Mendela slouží vědeckým účelům na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě od 22. února 2007, kdy byla slavnostně otevřena a pokřtěna tehdejším děkanem přírodovědecké fakulty Milanem Gelnarem.
Druhá základna, dříve známá jako Eco-Nelson, se nachází na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy a nyní v rámci infrastruktury výzkumného programu slouží jako technicko-logistické refugium pod názvem CZ*ECO Nelson. Objekt získal od soukromého vlastníka Český antarktický nadační fond, který jej Masarykově univerzitě od roku 2018 na 99 let pronajímá.
Zdroj: Zprávy z MUNI
Související
-
Cesta mrazivou Antarktidou? Rozhodnout se jít zpět bylo těžké, popisuje moderátorka Výborná
Pěší expedice na jižní pól takzvanou Messnerovou cestou a zhruba v polovině prosince rozhodnutí to takříkajíc otočit. Jaká byla výprava Lucie Výborné?
-
Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog
Antarktické ledovce tají zřejmě mnohem rychleji, než vědci očekávali. I na základě osobního pozorování to potvrzuje výzkumník Kamil Láska, který působil na české stanici.
-
Místo šesti týdnů jen sedmnáct dnů. Češi museli zkrátit bádání na Antarktidě, přesto hlásí úspěch
Tání ledovců, vysušování půdy, prachové bouře a extrémní formy života. To vše už podvacáté zkoumali vědci z Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse u Antarktidy.